Oprava DNA: Porovnání verzí

K poškozením patří různé [[genové mutace]], [[chromozómová mutace|chromozomové aberace]] či dokonce [[genomová mutace|genomové mutace]]. Výše zmíněná buněčná obměna vede k molekulárním lézím uvnitř buněk v rozsahu 10,000 až jeden milión za den. Nespravované léze u důležitých genů jako jsou [[Tumor supresorový gen|tumor supresorové geny]], vede k navýšenému riziku výskytu rakoviny. Většina narušení DNA ovlivňuje primární strukturu dvoušroubovice, to znamená upravení samotných bazí chemickými procesy. Tyto modifikace mohou narušit obecnou šroubovitou strukturu, začleňováním cizích chemických vazeb, které nepasují do standartního modelu dvojité šroubovice. DNA obvykle narozdíl od proteinů a RNA postrádá terciální biomolekulární strukturu a s tím spojené vlastnosti, takže se u DNA nevyskytují poškození na této úrovni. DNA má (u eukaryot) specifickou vlastnost se vinout ([[nadšroubovicové vinutí]]) a obmotávat kolem nashromážděných skupin bílkovin, nazývaných [[Histon|histony]]. U eukarytických buněk jsou tyto struktury nazývány [[Nukleozom|nukleozomy]], ty samotné jsou také citlivé na poruchy v DNA. Harper dělí poškození DNA následovně:<ref>{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}}</ref>