Magnetizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Podívejte se na Související články |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
''''''Magnetizace''' je uspořádání [[magnetická doména|magnetických domén]] [[feromagnetismus|feromagnetického]] materiálu tak, že se jejich účinek projevuje navenek. Magnetizace může být dočasná (trvá pouze po dobu působení vnějšího [[magnetické pole|magnetického pole]]) nebo trvalá (trvá i po zániku budícího pole). V tom případě i po zániku budícího pole může část domén zůstat orientovaná ve směru působícího pole a magnetizovaná látka má zbytkový (remanentní) magnetismus (toho se využívá například při rozběhu [[dynamo|dynam]]). Látka má pak permanentní [[magnetický dipólový moment]] a lze najít tzv. severní a jižní magnetický pól tj. místa, kde magnetické [[siločáry]] procházejí povrchem.
Ačkoliv [[proton]]y mají magnetický dipólový moment, ne všechny látky vykazují magnetické vlastnosti. Jako příklad lze uvést [[atom]] [[vodík]]u, jehož [[Atomové jádro|jádro]] sestává z jednoho protonu. [[Molekula]] [[voda|vody]] obsahuje dva vodíkové atomy a atom [[kyslík]]u, jehož magnetický dipólový moment je nulový, protože kyslík má sudý počet protonů. Přestože molekula vody obsahuje tyto dva magnetické dipóly, voda není magnetická. Důvodem je náhodná orientace [[vektor]]ů dipólových momentů, které se tak vzájemně kompenzují a jejich výsledný součet je nulový. Voda, bez přiloženého vnějšího pole, má proto nulovou magnetizaci.
Řádek 20:
[[pl:Magnetyzacja]]
[[zh:磁化向量]]
'''''''Kurzíva''
== Text nadpisu ==
''
| |||