Wikipedie

Mezinárodní červený kříž: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ib, kat
m typo
Řádek 2:
{{Různé významy|redirect=Červený kříž|stránka=Červený kříž (rozcestník)}}
 
'''Mezinárodní Červený kříž''' je název pro mezinárodní hnutí, které organizuje národní společnosti Červeného kříže. Tyto jsou právně nezávislé, ale pracují na základě společných zásad. Mají stejné cíle, předpisy, symboly a jejich řídící orgány jsou spojeny. Celosvětové působení je nezávislé na státních institucích a je založeno na dobrovolné činnosti -– pomoci. Chrání životy, zdraví, důstojnost a snižuje utrpení lidí v nouzi následkem [[Válka|válek]], přírodních nebo technických katastrof a epidemií bez ohledu na [[národnost]], původ, [[náboženství]] nebo politický názor postižených.
[[Soubor:Croixrouge logos.jpg|náhled|Červený kříž a červený půlměsíc]]
 
Řádek 51:
V srpnu 1864 byla švýcarskou vládou svolána do Ženevy další konference a 22. 8. 1864 byla podepsána šestnácti státy tzv. [[První Ženevská úmluva|První ženevská úmluva]]. Na základě této jsou např. zařízení, vozidla, personál označeny červeným křížem považovány za neutrální. První aktivity pod symbolem červeného kříže proběhly roku 1867 v německo-dánské válce na bojišti u Langensalza.
 
V následujících letech pak vznikly národní Červené kříže skoro ve všech evropských zemích. Německo-francouzská válka v letech 1870 - 18711870–1871 pak demonstrovala jejich potřebu.
 
V roce 1876 se Mezinárodní výbor přejmenoval na dodnes platný název: Mezinárodní výbor červeného kříže (MVČK), francouzsky: Comité international de la Croix-Rouge (CICR), anglicky: International Committee of the Red Cross (ICRC) a německy: Internationales Komitee vom Roten Kreuz (IKRK).
 
[[Soubor:Red Crescent Jerusalem.jpg|náhled|Lékaři Červeného půlměsíce v roce 1917 ošetřují zraněného vojáka]]
Dnes se často setkáváme s pojmem Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Pod tímto pojmem se skrývají Mezinárodní výbor červeného kříže (MVČK), Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (MFČKČP) -– dříve Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a ještě národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce, kterých je v současné době 189.<ref name=":1" />
 
Liga organizací Červeného kříže byla založena národními organizacemi Červeného kříže Anglie, Francie, Itálie, Japonska a USA 5. 5. 1919 s cílem rozšířit aktivity Červeného kříže i na situace, jež s válkou nesouvisí (přírodní katastrofy, technická neštěstí, epidemie). Již v prvních pěti letech po založení se uskutečnilo 47 akcí ve 34 zemích. Počáteční rivalita obou organizací byla v roce 1928 vyřešena a došlo ke spolupráci pod názvem Mezinárodní Červený kříž. O rok později přistoupila do spolku organizace Červený půlměsíc jako symbol islámských zemí. 27. 1. 1991 byl ustanoven dodnes platný název: Mezinárodní federace organizací Červeného kříže a Červeného půlměsíce, anglicky International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (IFRC). Členy federace je 187 států. Dohromady je dnes globálně pod tímto názvem 98 mil. členů a z toho 300000 trvale zaměstnaných.<ref name=":0" />
Řádek 69:
# '''[[Druhá Ženevská úmluva]]''' tzv. '''Úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři''', byla přijata roku 1899 na první mírové konferenci v Haagu.
# '''[[Třetí Ženevská úmluva]]''' tzv. '''Úmluva o zacházení s válečnými zajatci''' doplnila smluvní řadu roku 1929 na konferenci v Ženevě.
# '''[[Čtvrtá Ženevská úmluva]]''' -– během konání [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se úmluvy projevily jako nedostačující a nastala nutnost revize. Ta proběhla roku 1949 a úmluvy byly rozšířeny. Nově přibyla '''[[Čtvrtá Ženevská úmluva]]''', tzv. '''[[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluva o ochraně civilních osob za války]]'''.
Ženevské úmluvy se v současnosti řadí mezi nejakceptovanější smluvní instrumenty mezinárodního práva.<ref name=":0" /> Jejich smluvními stranami je k 1. 3. 2016 196 států.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=ŽENEVSKÉ ÚMLUVY A DODATKOVÉ PROTOKOLY|url=http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/konvence.htm|vydavatel=www.cervenykriz.eu|datum přístupu=2016-05-19}}</ref>
 
Řádek 133:
=== Červený půlměsíc ===
[[Soubor:Flag of the Red Crescent.svg|upright|náhled|Červený půlměsíc]]
V rusko-osmanské válce v letech 1876 - 18781876–1878 ([[Dardanely]], [[Bospor]]) používala [[Osmanská říše]] červený [[půlměsíc (symbol)|půlměsíc]] namísto červeného kříže, neboť kříž neodpovídal náboženskému cítění jejích vojáků. V roce 1877 se [[Rusko]] zavázalo posuzovat osoby a zařízení takto označené neutrálně. Po tomto prakticky vyrovnání významu prohlásila mezinárodní konference v roce 1878 používání červeného půlměsíce v islámských zemích za legální. Formálně byl červený půlměsíc uznán diplomatickou konferencí v roce 1929. Červený půlměsíc je používán ve 33 zemích ze 189 členských.<ref name=":0" />
 
=== Červený lev s červeným sluncem ===
[[Soubor:Red Lion with Sun.svg|upright|náhled|Červený lev a slunce]]
Tento symbol byl používán jako národní symbol v [[Írán]]u v letech 1924 - 19801924–1980. I přes změnu v používání červeného půlměsíce si Írán výslovně ponechává možnost používání svého symbolu.<ref name=":0" />
 
=== Červená Davidova hvězda ===
Řádek 149:
=== Neuznané znaky národních společností ===
Vedle uznaných symbolů se v historii některé symboly národních společností neuznaly:
* [[Afghánistán]] -– červená brána,
* [[Indie]] -– červené kolo,
* [[Japonsko]] -– Makuaiska -– červená linie a bod pod sebou,
* [[Libanon]] -– červený cedr,
* [[Súdán]] -– červený nosorožec,
* [[Srí Lanka]] -– červená svastika,
* [[Sýrie]] -– červený palmový list,
* [[Thajsko]] -– červený oheň,
* [[Sovětský svaz|SSSR]] -– spojení červeného kříže a červeného půlměsíce,
* [[Zair]] -– červená ovce.<ref name=":0" />
 
=== Současný symbol ===
Řádek 164:
 
== Kritika ==
Zatímco v [[První světová válka|1. světové válce]] se aktivity a činnost Červeného kříže osvědčily a byly oceněny [[Nobelova cena za mír|Nobelovou cenou míru]] (Červený kříž ji obdržel 3x3×), ve [[Druhá světová válka|2. světové válce]] se činnost Červeného kříže omezila vedle činnosti na bojištích hlavně na činnost v zajateckých táborech. I přes vědomosti o vyhlazovacích táborech a o deportaci židovského obyvatelstva se podstatně neprojevila snaha o kontakt s nacionálně socialistickou vládou k činnosti pro zmírnění utrpení a nasazení v koncentračních táborech. To mělo i několik důvodů. Zaprvé nastaly obavy, aby činnost v táborech válečných zajatců nebyla jako legitimní činnost ohrožená. Dalším důvodem pasivity Červeného kříže byl tehdejší vliv švýcarské vlády na Červený kříž. Ta chtěla za každou cenu udržet svoji suverenitu a neutralitu. To vyústilo k zastavení všech jednání. Po skončení války byl tento přístup Červeného kříže hodnocen vítěznými zeměmi jako částečná kooperace s nacisty. Na tomto místě je třeba zmínit jako zástupce několika hrdinů a obětavců z řad členů Červeného kříže delegáta [[Friedrich Born|Fridricha Borna]], který svými aktivitami v [[Maďarsko|Maďarsku]] zachránil životy cca 15000 lidí a byl v roce 1987 posmrtně v Izraeli vyznamenán.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Favez
| jméno = Jean-Claude
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezinárodní_červený_kříž“