Československé opevnění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Památková ochrana československého opevnění: wikilink značka: editace z Vizuálního editoru |
Benešovo varování |
||
Řádek 30:
| svazek =
| isbn = 978-80-86011-34-9
}}</ref>.
}}</ref>. V roce [[1933]], kdy se v sousedním Německu stal kancléřem Adolf Hitler, se potřeba ochrany republiky ještě zesílila. Generalita se musela rozhodnout, jakou koncepci obrany státu vybere. V úvahu přicházely dvě varianty obrany republiky. První variantou bylo vybudování motorizované a modernizované armády, která by se přesouvala dle potřeby. Druhou možností bylo zbudovat stálé pevnostní úseky, které by se táhly po celé ohrožené hranici. Tuto variantu podporovalo dostatek stavebních firem, dobrá surovinová základna ale i reliéf západní části republiky, který krom pohraničního pohoří netvořil žádné přírodní překážky. Systém stálého opevnění doporučil i západní spojenec – [[Francie]].▼
[[Seznam ministrů zahraničí Československa|Ministr zahraničí]] [[Edvard Beneš]] v roce [[1932]] upozornil [[Ministerstvo národní obrany Československa|ministra národní obrany]] [[Bohumír Bradáč|Bradáče]] a [[Seznam náčelníků generálního štábu (Československo)|náčelníka Hlavního štábu armády]] [[Jan Syrový|Syrového]], že skončí-li [[Ženeva|ženevská]] konference o odzbrojení neúspěchem, lze v roce 1936 nebo 1937 očekávat politickou a vojenskou krizi, na kterou musí být armáda připravena. Přislíbil, že na posílení armády sežene finanční prostředky.<ref name="pacner139">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 139-146
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref>
▲
Obranná strategie Československa tedy spočívala v tom, že by poutala svými jednotkami útočící jednotky na linii opevnění, do doby zásahu spojenecké Francie. V případě útoku [[Německo|Německa]], které bylo považováno za nejnebezpečnějšího protivníka, by nebyla československá armáda ani za pomoci tzv. vnitrozemských příček schopná organizovaného ústupu na moravsko-slovenské pomezí, kde měla zaujmout pozice a opřít se o [[Bílé Karpaty]] a [[Javorníky]]<ref>Jan Tesař Mnichovský komplex Prostor 2000</ref>.
| |||