Kvantum: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 4 lety
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(→‎Ve fyzice: Preklep)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik [[Julius Robert von Mayer]] a [[Hermann von Helmholtz]]. [[Max Planck]] si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.<ref>M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: ''Annalen der Physik'' 309 (1901), str. 564-566. </ref> Problém „[[záření černého tělesa]]“ zkoumal také německý fyzik [[Philipp Lenard]]. Roku 1905 publikoval [[Albert Einstein]] článek ''„O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“'', kde vyslovil [[hypotéza|hypotézu]], že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.<ref>A. Einstein, [http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt], physik.uni-augsburg.de. PDF. In: ''Annalen der Physik'' 17 (1905), str. 132-148.</ref> Za tyto objevy obdrželi [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]]: Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921.
 
Fyzikální kvantum se vyznačuje [[Dualita částice a vlnění|vlnovou nebo částicovou povahou]] v závislosti na tom, zda je principiálně možné měřit jeho vlastnosti. Je-li zamezeno kvantu jakýmkoliv způsobem interagovat s okolím, získá povahu vlny, v opačném případě existuje jako částice. Přímým důsledkem tohoto chování je neslučitelnost kvantové mechaniky s klasickou fyzikufyzikou, kde se zdá, že vlnový, či částicový charakter ovlivňuje pozorovatel pouze svým pozorováním, jelikož i samotný proces pozorování je interakcí.{{Doplňte zdroj}}
 
== Předchůdci ==
Neregistrovaný uživatel