Financování politických stran v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 77.104.234.65 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Silesianus
značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět
Kjůba39 (diskuse | příspěvky)
m Úprava nadpisu(byl nepřesný)
Řádek 3:
 
== Interní zdroje ==
*Ty jsou reprezentovány vlastními zdroji dané [[Politická strana|politické strany]]. Jsou jimi především:<blockquote>členské příspěvky - získávány logicky od jednotlivých členů strany, přičemž členství je přísně vázáno právě na úhradě těchto příspěvků (v případě jejich neplacení členství zaniká). V dnešní době, kdy již politické strany nemají tak masovou členskou základnu jako bylo obvyklé před rokem 1989 (pro srovnání lze uvést [[Česká strana sociálně demokratická|Českou stranu sociálně demokratickou]], která za [[První republika|první republiky]] měla zhruba 190 tisíc členů, zatímco v současnosti její členská základna obsahuje něco okolo 20 tisíc lidí; také KSČM má v současnosti{{kdy}} „jen“ okolo 50 tisíc členů, zatímco v minulosti se počet členů [[Komunistická strana Československa|KSČ]] pohyboval v milionech), již tento zdroj financování politických stran nemá takový význam právě kvůli úbytku členské základny. Výše členských příspěvků není konstantní či pevně daná vyšší instancí, ale je stanovována každou stranou a může se tak v každé straně lišit. Pokud překročí 50 tis. Kč za kalendářní rok, strana je povinna člena a výši příspěvku identifikovat ve výroční zprávě.</blockquote>
Ty jsou reprezentovány vlastními zdroji dané [[Politická strana|politické strany]]. Jsou jimi především:
* členské příspěvky - získávány logicky od jednotlivých členů strany, přičemž členství je přísně vázáno právě na úhradě těchto příspěvků (v případě jejich neplacení členství zaniká). V dnešní době, kdy již politické strany nemají tak masovou členskou základnu jako bylo obvyklé před rokem 1989 (pro srovnání lze uvést [[Česká strana sociálně demokratická|Českou stranu sociálně demokratickou]], která za [[První republika|první republiky]] měla zhruba 190 tisíc členů, zatímco v současnosti její členská základna obsahuje něco okolo 20 tisíc lidí; také KSČM má v současnosti{{kdy}} „jen“ okolo 50 tisíc členů, zatímco v minulosti se počet členů [[Komunistická strana Československa|KSČ]] pohyboval v milionech), již tento zdroj financování politických stran nemá takový význam právě kvůli úbytku členské základny. Výše členských příspěvků není konstantní či pevně daná vyšší instancí, ale je stanovována každou stranou a může se tak v každé straně lišit. Pokud překročí 50 tis. Kč za kalendářní rok, strana je povinna člena a výši příspěvku identifikovat ve výroční zprávě.
* příspěvky od zastupitelů - poslanci a jiní za stranu zvolení mohou přispívat straně, jejíž jsou členy, odevzdáním části svého zastupitelského platu či odměn. Není to ale jejich povinnost, spíše se jedná o úzus. Poslanci také často do stran odvádí část svých náhrad např. na pronájem kanceláře či za expertní služby.
* příjmy z pronájmu a prodeje [[movitý majetek|movitého]] a [[nemovitý majetek|nemovitého majetku]], úroky z vkladů
* příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí
 
== Externí odkazyzdroje ==
Externí zdroje přinášejí do strany jednoznačně největší množství financí a jsou nejdůležitější pro její samotné fungování. Můžeme je rozdělit na:
* příjmy z podnikání - strany nesmějí vlastním jménem podnikat, ale mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu; taková obchodní společnost či družstvo má zákonem omezené předměty činnosti (např. provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren)