Měchožil bublinatý: Porovnání verzí

'''Měchožil bublinatý''' (''Echinococcus multilocularis'', Leuckart 1863), též '''měchožil větvený''' či '''tasemnice liščí''', je drobná, 1–5&nbsp;mm dlouhá [[tasemnice]], která [[Parazitismus|parazituje]] ve [[Střevo|střevě]] [[Liška obecná (šelma)|lišek obecných]] a [[Liška polární|polárních]], případně jiných [[Psovití|psovitých šelem]]. Jejím [[Mezihostitel|mezihostitelem]] jsou [[hlodavci]] ([[Hrabošovití|hraboši]] a [[Hryzec horský|hryzci]]), vzácně se však mohou nakazit i ostatní [[savci]], včetně člověka. V&nbsp;orgánech [[Mezihostitel|mezihostitele]], primárně v&nbsp;[[Játra|játrech]], vytváří mnohočetné cysty zvané alveokok. Onemocnění člověka, které tímto způsobuje, [[Echinokokóza|alveolární echinokokóza]] (zkráceně '''AE'''), končí bez léčby téměř vždy fatálně. Růst alveokoka připomíná [[rakovina|nádorové bujení]] jater a často je i za nádor chybně [[Diagnóza|diagnostikován]]. Druh se vyskytuje pouze na severní polokouli, a to zejména v&nbsp;[[Mírný podnebný pás|mírném]] a [[Subpolární podnebí|subpolárním pásu]] Evropy, Severní Ameriky a Asie.<ref name=":0">{{Citace periodika

}}</ref> V&nbsp;ČRČeské republice je nákaza echinokokem u lidí i přes poměrně vysokou [[Prevalence|prevalenci]] u lišek velmi vzácná. Onemocnění člověka se řeší [[Chirurgie|chirurgicky]] v&nbsp;kombinaci s&nbsp;dlouhodobou aplikací [[Albendazol|albendazolu]]. Mezi preventivní opatření patří [[Anthelmintikum|odčervování]] psů, lišek a koček [[Prazikvantel|prazikvantelem]] či odlov lišek v&nbsp;[[Endemie|endemických]] oblastech.

}}</ref> Následně se rozšířil liškami napříč Severní Amerikou, Asií a Evropou. Ačkoliv byly popsány drobné genetické rozdíly mezi severoamerickými a euroasijskými populacemi echinokoka, ''E.měchožil multilocularis''bublinatý se nerozděluje do žádných [[Kmen (biologie)|kmenů]] či [[Kmen (biologie)|geografických variant]]. ''E. shiquicus'' se vyvinul před 1,2&nbsp;milióny let v&nbsp;izolované populaci v&nbsp;[[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]].<ref name=":23" /> 

| jazyk = en-us

Larvální forma ([[boubel|metacestod]]) ''E. multilocularis''měchožila, jež se vyskytuje ve tkáních mezihostitele, se označuje jako alveokok a je v&nbsp;mnoha směrech unikátní mezi tasemnicemi. Alveokok u hlodavců je tvořen mnohočetnými měchýřky o průměru menším než 1&nbsp;mm až do velikosti 3&nbsp;cm. Uvnitř měchýřků se formují [[Skolex|protoskolexy]]. U atypických mezihostitelů, včetně člověka, se protoskolexy tvoří minimálně nebo vůbec.<ref name=":9" />

[[Soubor:E. multilocularis life cycle schematic.jpg|alt=liška, dvě šipky, hlodavec|náhled|[[Liška obecná (šelma)|Liška obecná]] figuruje jako typický definitivní hostitel ''E.měchožila multilocularisbublinatého,'' mezihostitelem je [[hraboš polní]] (na obrázku dole).|vlevo]]

}}</ref> Stejně tak evropští [[Vlk|vlci]] a [[Šakal obecný|šakalové]] se mohou zřejmě nakazit ale jejich role v&nbsp;cyklu ''E. multilocularis'' je minoritní.<ref name=":1" /> V&nbsp;polárních oblatech [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] je dominantním hostitelem [[liška polární]]. Na jihu Kanady a v&nbsp;severních státech USA je ''E.tasemnice multilocularis'' nacházennacházena u lišek obecných a [[Kojot prérijní|kojotů prérijních]]. Nálezy tasemnic u vlků v&nbsp;Kanadě a USA jsou spíše raritní a role vlka jako konečného hostitele je nejasná.<ref>{{Citace periodika

| jazyk = Englishen

== Ekologie a rozšíření ''E. multilocularis'' ==

}}</ref><ref name=":2" /> Přestože je prevalence echinokoka u lišek v&nbsp;městských oblastech nižší než na venkově a zemědělských oblastech, díky vysoké populaci lišek ve městech zde existuje stále reálné riziko pro člověka.<ref name=":15" /> Studie z&nbsp;Curychu a Nancy ukázaly, že prevalence echinokokatasemnice v&nbsp;populacích urbánních lišek má klesající trend ve směru od periferie k&nbsp;centru města. To je dáno jednak tím, že v&nbsp;centrech měst se nevyskytují hraboši a hryzci a jednak zvýšeným podílem [[Antropogenní vliv|antropogenní]] stravy u lišek žijících ve městech.<ref name=":13" /><ref name=":14" /><ref>{{Citace periodika

}}</ref> ''E.Měchožil multilocularis''bublinatý byl zjištěn rovněž u dvou psíků mývalovitých ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]].<ref>{{Citace periodika

V&nbsp;Číně se druh vyskytuje v&nbsp;severních, západních, centrálních a jihozápadních oblastech. Naopak nejhustěji osídlená jihovýchodní část Číny je parazita prostá ''E. multilocularis''. Tasemnice se endemicky vyskytuje ve [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřním Mongolsku]], provinciích [[Chej-lung-ťiang]], [[Kan-su]], [[Čching-chaj]], [[Ning-sia]], [[Sin-ťiang]], západní polovině [[S’-čchuan]] a východní oblasti [[Tibetská autonomní oblast|Tibetu]].<ref>{{Citace periodika

Člověk se může nakazit vajíčky ''E. multilocularis''tasemnice pocházejících z&nbsp;trusu infikovaných lišek.<ref name=":0" /> Onkosféry z&nbsp;pozřených vajíček jsou zaneseny do jater, kde dávají vzniknout mnohočetným cystám podobně jako u hlodavců. Nutno však zdůraznit, že člověk je přirozeně rezistentní k&nbsp;infekci měchožilem bublinatým a pouze asi u 25 % lidí může po pozření vajíček dojít k rozvoji onemocnění.<ref>{{Citace periodika

}}</ref> Ačkoliv existuje řada hypotéz, jak se vajíčka měchožila mohou dostat do lidského organismu, zdroje infekce pro člověka nejsou přesně známy. Faktem zůstává, že aby se člověk nakazil, musí dojít k&nbsp;pozření vajíček ústy. Proto je alveolární echinokokóza (AE) zařazena na seznam [[Alimentární onemocnění|alimentárních nákaz]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Dle kritérií [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]] je ''E.měchožil multilocularis''bublinatý považován za 3 nejvýznamnějšího parazitárního původce alimentárních onemocnění lidí na světě, hned po [[Tasemnice dlouhočlenná|tasemnici dlouhočlenné]] a měchožilu zhoubném.<ref name=":4">{{Citace periodika

Alveolární echinokokóza (AE) vyvolaná larválními stádii ''E. multilocularis'' je charakterizovaná nádoru-podobným a proliferativním růstem cyst, které prorůstají do okolní tkáně a jsou schopny i [[Metastáza|metastazovat]]. Primárně napadeným orgánem jsou téměř výhradně [[játra]] (přibližně v&nbsp;99 % případů).<ref name=":9" /><ref name=":19" /> Vzácněji mohou být spolu s&nbsp;játry napadeny i [[plíce]], [[slezina]] a [[mozek]]. K&nbsp;metastazování dochází uvolněním buněk zárodečné vrstvy cysty do krve či lymfy. Alveokokové metastázy (sekundární ložiska) mohou být v [[Dutina břišní|dutině břišní]], kostech, plicích, mozku a dalších orgánech.<ref name=":9" /> Neléčená infekce končí zpravidla fatálně. Nicméně jsou známy i případy spontánního uzdravení u některých pacientů. [[Inkubační doba]] AE je v řádu několika let od pozření vajíček tasemnice. Při AE se v hostiteli vyvíjejí mnohočetné, měchýřkovité cysty (alveokok) – jedná se o vlastní larvy echinokoka. Stěna těchto alveokoků se skládá z&nbsp;vnitřní zárodečné a vnější laminární vrstvy. Zatímco u měchožila zhoubného pučí cysta pouze endogenně (dovnitř), u ''E. multilocularis'' může zárodečná vrstva pučet i exogenně – do okolí. Tím dochází k&nbsp;neustálému prorůstání alveokoka do zdravé tkáně podobně jako u nádorů. Růst cyst je však velmi pomalý, často v&nbsp;centru léze [[Nekróza|odumírá]] a kalcifikuje. Cysty mohou metastazovat do dutiny břišní, plic, mozku nebo do kostí.<ref name=":19">{{Citace elektronického periodika

| jazyk = en-GB

}}</ref> Nutno zdůraznit, že všechny studie byly provedeny na relativně malé skupině pacientů (n=20–150). Jako rizikový faktor v&nbsp;endemické oblasti na Aljašce je uveden vlastnictví psa a chov psa ve venkovních výbězích u domu.<ref name=":7" /> V&nbsp;Rakousku byla AE nejčastěji uváděna do souvislosti s&nbsp;chovateli koček a [[Myslivost|myslivostí]].<ref name=":8" /> V&nbsp;Japonsku byl dokumentován jako možný rizikový faktor chov skotu a prasat nebo voda ze studny.<ref name=":6" /> V Německu zvyšuje riziko nakažení AE především farmaření, vlastnictví psa a to zejména loveckého.<ref name=":5" /> Proto se zdá, že vajíčka echinokoka se dostávají do lidského organismu spíše při kontaktu s&nbsp;půdou nebo domácími zvířaty než konzumací nemyté zeleniny a ovoce. Nicméně existují i první důkazy o výskytu vajíček ''E. multilocularis'' na ovoci a zelenině. V endemické oblasti AE v&nbsp;Polsku ve [[Varmijsko-mazurské vojvodství|Varmijsko-mazurském vojvodství]] byla zjištěna přítomnost [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]] ''E. multilocularis'' na malinách, houbách pocházejících z&nbsp;lesa ale i domácích zahrad. Autoři uvedli až 23% prevalenci ''E.měchožila multilocularis''bublinatého u testovaného ovoce, zeleniny a hub.<ref>{{Citace periodika

| jazyk = en-us