Auguste Rodin: Porovnání verzí

'''Auguste Rodin''', celým jménem '''François Auguste René Rodin''' ([[12. listopad]]u [[1840]] [[Paříž]] – [[17. listopad]]u [[1917]] [[Meudon]]), byl jedním z největších sochařů [[19. století]], ústředním představitelem směru [[Beaux-arts]]. Vycházel ze studia [[Starověk|antiky]], [[gotika|gotiky]], [[renesance]] a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu., Zz níníž vycházel a zůstávalzůstal jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začíná éra moderního sochařství.

Pocházel z konzervativní úřednické rodiny. Jeho otec Jean-Baptiste byl policejní úředník. Rodiče nebyli bohatí, ale svému synovi se snažili poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení, které mu šlo lépe než ostatní předměty. Navzdory talentu nikdy nebyl přijat na pařížskou ''[[École des Beaux-Arts]]'', která poskytovala nejlepší akademické umělecké vzdělání. Ve věku 13 let se stal žákem ''École Spéciale de Dessin et de Mathématiques''. V následujícím roce přechází do ''École des Arts décoratifs'' – takzvané „petite école“, tedy malé škole. Na ní se na rozdíl od akademické ''École des Beaux-Arts'' učilo spíš umělecké řemeslo a užitkovéužité umění. Zde objevil hlínu a její tvárnost.

Rodinné poměry jej záhy přinutily, aby si sám vydělával na živobytí. Paříž byla v té době dynamicky se rozvíjejícím městem., Velkolepévelkolepé přestavby, opravy domů a výstavba nových bulvárů žádaly velké množství řemeslníků. Jedním z nich byl i dekoratér Auguste Rodin. Na „velké“ umění mu zůstával čas jen po celodenní náročné práci.

Po roce [[1870]] umělec odešel do [[Itálie]], kde studoval díla [[Michelangelo Buonarroti|MichelangelaMichelangelova]]. Poté se odstěhoval do [[Belgie]]., Zdekde pracoval na výzdobě [[Brusel]]ské burzy a vytvořil ''Kovový věk''. Ten způsobil na pařížském Salonu velký rozruch. Dílo bylo tak realistické, že Rodina obvinili z toho, že [[socha|sochu]] nevymodeloval, ale rovnou odlil ze živého člověka. Na jeho stranu se však postavili mnozí umělci., nicméně Procesproces očisty jeho jména trval téměř deset let.

V roce [[1880]] byl vybrán, aby vytvořil portál plánovaného Muzea dekorativního umění. Ačkoliv muzeum nebylo nikdy postaveno, on sám pracoval 37 let na monumentálním sousoší ''[[Brány pekla|Brána pekel]]'', znázorňující scény ''[[Božská komedie|Božské komedie]]'' [[BožskáDante komedieAlighieri|Dante Alighieriho]]. Celé dílo nebylo nikdy za Rodinova života veřejně vystaveno. Bronzový odlitek byl vytvořen 10 let po Rodinově smrti. Sochy použité v Bráně pekel byly však zpracovány i jako jako samostatná umělecká díla: ''Myslitel'' (''Le Penseur'', původně zvanýnazvaný ''Básník'' – socha představujícíhopředstavující Danta na vrcholu ''Brány pekel'', ''Polibek'' (''Le Baiser'' - sousoší Paola a Francesky z Brány pekel), ''Ugolin''. Tato díla jsou známa z pozdějších bronzových odlitků či provedení v mramoru.

V letech 1884 - 1895 pracoval na svém nejznámějším sousoší - ''[[Občané z Calais]]''. Dílo vzniklo na popud z tohoto města, aby připomnělo hrdinství skupiny občanů v průběhu stoleté války mezi Anglií a Francií. V [[Calais]] byl pomník v červnu 1895 odhalen. Následoval odlitek sousoší v Londýně, který byl odhalen v roce 1915. Sousoší dnes existuje více než deseti odlitcích po celém světě.

V roce [[1890]] byl najatpověřen k vytvořenívytvořením ''Heroické busty básníka Victora Huga'',. seZabýval zabývalse intenzivně tématem ''umění a múzy'', zobrazujíca zobrazéval různé aspekty svých bouřlivých a složitých vztahů s Camille Claudelovou v dílech ''Básník a láska'', '' Genius a soucit '', ''Sochař a jeho múza''. Podobně jako jehojiné mnohoz jinýchjeho veřejných zakázek se jeho ''Heroická busta básníka Victora Huga'' setkala s odporem, neboť nesplňovala konvenční očekávání. Rozhodl se, že ho zobrazí nahého, obklopeného múzami. Sádrový model z roku [[1897]] byl odlit v bronzu až v roce [[1964]].[[Soubor:Bildhuggarkonst,_Kyssen,_af_Rodin,_Nordisk_familjebok.png|thumb|''[[Polibek]]'']] ''Balzacův pomník'', vystavený [[1898]] v síni na [[Champ-de-Mars]] a zobrazující spisovatele v mnišském hábitu, byl taktéž odmítnut. Po těchto frustrujících zážitcích Rodin nedokončil žádnou veřejnou zakázku.

Závěrem své tvůrčí kariéry se koncentroval na malé taneční studie a vytvořil množství erotických kreseb, načrtnutých bez toho, žeaniž by zvedal tužku ze skicáře nebo odtrhl své oči od modelu. Výstava těchto kreseb ve [[Výmar]]u v roce [[1906]] vyvolala tzv. Kesslerův skandál a hrabě [[Harry Count Kessler]] byl propuštěn z Výmarského muzea.

Inspirací ''Polibku'' a dalších eroticky laděných soch byla [[Camille Claudelová]], sestra slavného spisovatele [[Paul Claudel|Paula]]. Claudelová byla postupně jeho modelkou, žačkou a milenkou. V roce [[1883]] Rodin souhlasil se zastupováním [[Alfred Boucher|Alfreda Bouchera]] na jeho sochařském kurzu, a tak potkal osmnáctiletou Camille, která vděčně přijala možnost se učit se u největšího sochaře své doby. O Claudelové se soudí, že patří kke spolutvůrcispolutvůrcům ''Občanů Calais'' – sousoší zachycujícímu výjev ze stoleté války. Claudelová byla také hlavním modelem pro další umělcova díla včetně ''Danaidy'' a zanechala vlastní rozsáhlé sochařské dílo zaměřené na portrét, i když množství soch zničila právě pro své nervové onemocnění.
[[Soubor:Auguste Rodin-Burghers of Calais London (photo).jpg|thumb|''Občané Calais'', Londýn]] Ačkoliv spolu sdíleli atelier v malém zámečku (68 Boulevard d’Italie, Paříž), Rodin odmítl přerušit svá pouta s Rose Beuretovou, kterou potkal v období uměleckých neúspěchů. Beuretová,Tato jeho předchozí modelka, mu 18. ledna 1866 porodila syna Auguste-Eugène Beureta, kterého však Rodin nikdy nepřijal. RodinNedokázal však nedokázalani opustit Rose a zanechal Camille na pokraji nervového zhroucení. Claudelová, která téměř dosáhla velikosti svého učitele, šla svou uměleckou cestou.

29. ledna 1917 se oženil s Rose Beuretovou, která dva týdny po svatbě zemřela. Zemřel 17. listopadu 1917. Jea je pohřben vedle Rose BereutovéBeuretové. Na jeho hrobě v [[Meudon]]u je postaven odlitek jeho nejznámějšího díla ''Myslitel''.

V roce [[1902]] byla uspořádána Rodinova výstava v Praze, o jejíž uskutečnění měl největší zásluhy sochař [[Josef Mařatka]]. [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolek Mánes]] a [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademie výtvarných umění]] vybudovaly pro výstavu v zahradě Kinských secesní pavilon podle návrhu architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]]. BylaByly tu vystaveny hlavní Rodinovy kovové i mramorové sochy, např. ''Kovový věk, Jan Křtitel, Občané z Calais, pomník V. Huga'', portréty i početný soubor kreseb. Rodin se zahájení výstavy osobně zúčastnil a byl v Praze velmi vřele přivítán. Dále byla na programu cesta Rodina na Moravu společně se [[Zdenka Braunerová|Zdenkou Braunerovou]] a [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]], při níž navštívil [[Hroznová Lhota|Hroznovou Lhotu]], kde měl ateliér [[Joža ÚprkaUprka]] a jeho bratr, sochař Franta ÚprkaUprka. Ateliér navrhl [[Dušan Jurkovič]]. Na Rodina zapůsobila především místní barevnost a dekorativnost. „Připadal jsem si jako v [[Helénizace|helénském]] Řecku,“ poznamenal a srovnal zdejší kraj s antickou [[Helénismus|Helladou]].<ref>http://www.wineofczechrepublic.cz/akce-a-novinky/aktuality/nase-vina-v-mediich/160-slovacko-vino-vinarstvi-a-turistika.html</ref> Prý označil Slovácko za ''Moravskou Hellas''.<ref>http://life.ihned.cz/umeni-a-design/c1-51775400-moravska-hellas</ref> Jako výraz vděčnosti věnoval Rodin Alfonsi Muchovi drobné sádrové sousoší ''Zatracené ženy (Femmes damnées).''
[[Soubor:Rodin Thinker Kyoto.jpg|thumb|„Myslitel“ z [[Kyoto National Museum]] v Kjótu, Japonsko]]Původem a významem jednotlivých jeho motivů, zejména ruky, která se probírá plnovousem, se zabýval [[Max Švabinský]] ve svém článku vydaném ku příležitosti Rodinovy výstavy v Praze.<ref>https://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F68378033%3A_____%2F03%3A40033109!RIV%2F2004%2FAV0%2FA40004%2FN</ref>

JednaloRodin sebyl o novátoranovátor hlavně svým přístupem k povrchu sochy a užitím ploch k efektu světla a stínu. SvojíSvoji metodu nazýval ''[[marcottage]]'' (vrstvení). Ve svých sochách rozložil trojrozměrnou formu do tance odrazů a barev, majícíchkteré stejnýve výslednývýsledku dojempůsobily jako impresionistické obrazy.

[[Soubor:Rodin study of Jean de Fiennes Figure 1884.jpg|thumb|RodinovaRodin: postavaStudie Jeana de Fiennes z ''Občané Calais'', [[Norton Simon Museum]], [[Pasadena]], Kalifornie]] [[Soubor:3d glasses red cyan.svg|60px]]]]

Jako věhlasný umělec zaměstnával množství kameníků a řemeslníků, měl také řadu žáků. Mezi ně se řadí čeští sochaři [[Josef Mařatka]] (pracoval v Rodinově ateliéru v ''Rue de l´Université'' v letech 1899 - 1904) a [[Josef Kratina]].

* [[1875]]/[[1876|76]] Kovový věk (''L'age d'airain'')

[[Soubor:La tombe dAuguste Rodin à Meudon (5255333557).jpg|thumb|JehoRodinův hrob v [[Meudon]]u, nedaleko [[Paříž]]e.]]

* [[1899]] Kráčející muž (''L'Homme qui marche''), zvětšený model 1907

* [[1881|1881-2]] [[Myslitel|Myslitel (''Le Penseur'')]], zvětšený model 1903

* [[1881|1881-1882]] Polibek (''Le Baisser''), verze v mramoru vznikla mezi lety 1888-1898

* [[Rodin Museum]], [[Filadelfie ,Philadelphia]], [[Pensylvánie|Pennsylvania]], [[Spojené státy americké|USA]]

* [[Stanfordova univerzita]], [[Iris & B. Gerald Cantor Center for Visual Arts|Sculpture, Garden]]Zahrada soch, [[Palo Alto]], [[Kalifornie]], [[Spojené státy americké|USA]]