Strakova akademie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m -duplicitni obr. |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31:
Po zrušení nemocnice a se vznikem [[Československo|Československa]] v roce [[1918]] se ve Strakově akademii zásadně změnily poměry; nová republika potřebovala prostory k úřadování a současně došlo k zániku šlechtických titulů.<ref name="vlada"/> Do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy (Ministerstvo pro zásobování lidu, Ministerstvo národní obrany a Statistický úřad). Větší část budovy připadla Ústřednímu svazu československého studentstva, který zde umístil akademickou knihovnu, všestudentský archiv a později Akademický dům.<ref name="vlada"/> Po formální stránce patřila budova stále [[Strakova nadace|Strakově nadaci]], která vybírala od zmíněných institucí symbolický nájem a nesla náklady na opravy a údržbu, a to až do zrušení Strakovy nadace, o němž rozhodl Zemský úřad [[25. květen|25. května]] [[1938]].
Od dubna 1939 začala Strakovu akademii využívat [[Vláda Protektorátu Čechy a Morava|protektorátní vláda]].<ref name="vlada"/> V letech [[1939]]–[[1941]] proběhly v budově velké stavební úpravy, jež provedl [[Ladislav Machoň]]. Úpravy předznamenaly poválečné využití objektu. V lednu [[1942]] získal prostory akademie zvláštní německý zemský soud (''
Po válce (od [[15. květen|15. května]] [[1945]]) sloužil objekt vládním účelům. Akademie se stala sídlem Úřadu předsednictva vlády s prvním československým poválečným premiérem [[Zdeněk Fierlinger|Zdeňkem Fierlingerem]]. Takto sloužila až do rozpadu [[Československo|Československa]].
| |||