'''Novičok''' ({{lang-ru[[Ruština|rusky]]: новичок}}, v češtině „nováček“), je řada nervových látek, které byly vyvinuty v [[Sovětský svaz|Sovětském Svazu]] v 70. a 80. letech 20. století.<ref>Tucker, J. B.; War of Nerves; Anchor Books; New York; 2006; pp 232-233.</ref> Údajně jsou to nejvíce smrtící nervové látky, které byly dosud vyvinuty; některé varianty jsou možná pětkrát až osmkrát účinnější než [[VX (bojová látka)|VX]].<ref name="Albats">[//en.wikipedia.org/wiki/Yevgenia_Albats Yevgenia Albats] and Catherine A. Fitzpatrick. ''The State Within a State: The KGB and Its Hold on Russia — Past, Present, and Future'', 1994. [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/0-374-18104-7|<span class="ISBN">0-374-18104-7</span>]] (see pages 325-328)</ref> Látky byly vyvinuty jako součást Sovětského programu s kódovým označením „Foliant“.<ref>Tucker, J. B.; War of Nerves; Anchor Books; New York; 2006; pp 231.</ref> Původně byla skupina látek nazvána K-84 a později přejmenována na A-230. Celá rodina Novičok zahrnuje více než sto strukturálních variant.<ref>Tucker, J. B.; War of Nerves; Anchor Books; New York; 2006; pp 233.</ref> Ze všech variant byla z vojenského hlediska nejslibnější A-232 (Novičok-5).<ref>Tucker, J. B.; War of Nerves; Anchor Books; New York; 2006; pp 253.</ref>
Látky Novičok nebyly nikdy použity na bitevním poli; britská premiérka [[Theresa Mayová|Theresa May]] však řekla, že byla taková látka použita v pokusu o vraždu Sergeje Skripala a jeho dcery v [[Salisbury]] ([[Anglie]]), v [[Březen 2018|březnu 2018]].<ref>{{Citace periodika
