Dřevoryt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
osobnosti, wikifikace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Bewick Thomas Barn Owl Tyto alba.png|náhled|Dřevoryt T. Bewicka]]
'''Dřevoryt''' ('''xylografie''') je grafická technika [[tisk z výšky|tisku z výšky]], vynalezenávynalezl mědirytcemji britský mědirytec [[Thomas Bewick|Thomasem Bewickem]] vve 3. čtvrtině 18. století.
== Historie ==
Roku 1771 vypsala Society of the Art v Londýně soutěž o nejlepší původní dřevoryt. Jejím vítězem se stal mladý [[mědiryt]]ec Thomas Bewick, který pracoval mědiryteckými rydly a jako matrici užil vyhlazenou zimostrázovou destičku, uříznutou napříč kmene. Po vynálezu se technika velice rychle rozšířila po Evropě. Na rozdíl od ''[[dřevořez]]u'', kde matrice může být zhotovena i z měkčího dřeva (lípa, topol) a je nařezána podél let jako prkno, umožňuje dřevoryt bohatší modelaci a stínování obrazu. Dlouhou dobu byla tato technika užívána jako reprodukční a až do vynálezu fotografické reprodukce na kovovém štočku byla hlavním prostředkem pro tisk knižních a časopiseckých ilustrací.<ref name= Marco>Marco J, 1981, s. 157</ref>
Řádek 6:
Dřevoryt je obvykle výsledkem spolupráce malíře a často anonymního reprodukčního rytce, který kresbu převede do dřevorytu.
== Evropští dřevorytci - xylografové ==
[[File:Creation of Light.png|thumb|BivbleBible: Stvoření světla, Héliodore Pisan podle Gustava Doré, Paříž 1866]]
=== Francie ===
Pro známé ilustrátory (Honoré Daumier, Gustave Doré) pracovali rytci Henri Monier, Paul Gusman, Oisano, François a Stéphane Pannemakerové nebo Héliodore Pisan. Slavné ilustrace k Dantovu Peklu nebo k Bibli pro ně kreslil [[Gustav Doré]].<ref name= Marco /><ref>Krejča A, 1981, s. 39</ref>. K obnovení zájmu o techniku dřevorytu a dřevořezu v Evropě přispěla popularita "znovuobjevených" japonských dřevořezů v 19. století,<ref>Marco Jindřich, 1981, s. 222</ref> které ovlivnily období secese dekorativními motivy, ornamentálností, plošností, kaligrafií, symbolikou a lineární zkratkou. Moderní umění využilo kontrastů černé a bílé s&nbsp;vynecháním přechodových polostínů a celkovou plošnost zobrazení. Dřevorytem se zabývali ve Francii např. [[Félix Vallotton]], [[Maurice de Vlaminck|Maurice Vlaminck]], Alphonse Legros, Nor [[Edvard Munch]] nebo Čech [[František Kupka]],