Martin z Tours: Porovnání verzí

Svatý '''Martin z Tours''' ([[latina|latinsky]] ''Martinus''), ([[316]] či [[317]] v [[Szombathely|Savarii]] – [[8. listopad]]u [[397]] v [[Candes-Saint-Martin|Candes]]; [[11. listopad]]u byl pohřben v Tours) byl římský [[voják]], [[poustevník]] a [[biskup]] v [[Tours]]. StalV se[[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] je brán jako jednímjeden z nejznámějších a nejoblíbenějších [[svatý]]ch a patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté. Je zakladatel prvních klášterů ve Francii. Svou [[Misie|misijní činností]] horlivě potíral pohanství a obracel lidi na křesťanství. Ve 4. století nechal vykácet kilometry, lesůpřičemž propři [[PohanéChristianizace|pohanychristianizaci]] posvátnýchpohanů [[Megalitickéužíval řadyi vnásilné Carnacu|megalitickýchprostředky řad]]vůči pohanským věřícím a vjejich Bretaniposvátným místům.<ref name=":01">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Bohové a mýty staré Evropy - S Václavem Cílkem na hranici mezi bájemi, historií a minulostí|url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10367432180-bohove-a-myty-stare-evropy/211563231190013-utajena-povest-o-megalitech|vydavatel = |místo = |datum vydání = 6. 9. 2014, 16:35 na ČT2|korporace = Česká televize|poznámka = (odkazovaná reference - od 8 minuty 4 sec. záznamu)}}</ref> Pro tuto svou usilovnou [[Christianizace|christianizační]] činnost bývá některými lidmi vnímán jako význačná osobnost, která spoluvytvářela křesťanské duchovní základy Evropy. Je znám díky legendě, kdy se rozdělil se žebrákem o svůj plášť.

=== Misijní cesty, christianizační činnost a boj proti pohanství ===

Z pozice biskupa zahájil velké obracení tehdejších [[Galové|Galů]] na [[křesťanství]]. Staral se o veškeré obyvatelstvo ve Francii, snažil se usmířit pohany s pravověrnými křesťany a vždy se vzepřel světské vládní moci, když se chtěla vměšovat do církevních otázek.<ref name = "spol">{{Citace monografie | příjmení = VRÁNA | jméno = Karel | titul = V jednom společenství : životní příběhy světců | vydání = 2. | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 550 | strany = | isbn = 97-880-7021-9904}}</ref> Horlivě hlásal [[evangelium]] na venkově, a potíral zde převládající [[pohanství]] a všude se staral o zlepšení špatných poměrů. Jeho [[evangelizace]] byla údajně doprovázená mnoha zázraky. Při své [[Christianizace|christianizační]] činnosti a snaze zničit pohanskou víru užíval násilí vůči pohanům a jejich posvátným místům - zapaloval pohanské chrámy, kterékácel muposvátné pomáhalystromy, potlačovatničil pohanské [[animismusModla|modly]] předevšíma venkovskýchnásilně obyvatelse vypořádal s pohanskými kněžími, ničitkteří jejichse modlysnažili adál rituálníslavit posvátnátradiční místapohanské svátky<ref name=":1" /> - jeden z největších takovýchtotěchto zásahů byl zaměřen proti pro pohany posvátným [[Megalitické řady v Carnacu|megaliticýmmegalitickým řadám]] v [[Bretaň|Bretani]] (od roku 1889 chráněny jako historická památka), ze kterých nechal Martin celé kilometry vykácet - pro tyto své činy bývá proto Martin někdy obviňován z náboženského fanatismu.<ref name=":0" /> Zázraky údajně chránily Martina před odporem venkovanů, na který při svém ničení jejich posvátných pohanských míst narážel. Martin byl neustále na cestách a tyto jeho misijní cesty po celé diecézi často směřovaly k organizování prvních venkovských [[farnost]]í. Jeho misijní cesty však vedly i mimo jeho diecézi, stopy po jeho činnosti najdeme téměř po celé [[Francie|Francii]]. Kromě legend a vyprávění o jeho zázracích (uzdravování nemocných, odvracení pohrom, zázraky se zvířaty) po celé zemi najdeme spoustu měst, vesnic a kostelů, které jsou pojmenovány po něm.<ref name = "reg"/>