Ladislav Šaloun: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo a pravopis, odkaz na Fantovu budovu hlavního nádraží značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 16:
== Život ==
=== Dětství ===
Narodil se v rodině soukromého úředníka Floriana Šalouna (
=== Studia ===
Nejprve studoval v letech 1885–1889 v Reynierově kreslířské škole. Když napoprvé nesložil zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu, obával se dalších zklamání. Proto v letech 1889–1891 studoval sochařství soukromě u [[Tomáš Seidan|Tomáše Seidana]] a [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]]. Stylově byl ovlivněn zprvu [[Josef Václav Myslbek|Josefem Václavem Myslbekem]], dále secesí a [[Auguste Rodin|Augustem Rodinem]], s nímž se v Praze roku [[1902]] setkal. Přátelil se se [[Stanislav Sucharda|Stanislavem Suchardou]], [[František Bílek (sochař 1872–1941)|Františkem Bílkem]] a [[Quido Kocián]]em.
Řádek 27:
Kladl důraz na duchovní význam své tvorby, věnoval se spiritismu a okultním vědám, setkával se k seancím ve sklepě své vily mj. s [[Josef Váchal|Josefem Váchalem]], [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]], Františkem Bílkem, Janem Konůpkem či Bohuslavem Reynkem.
V letech 1903–1906 působil spolu s Antonínem Slavíčkem jako externí pedagog na soukromé výtvarné škole. V letech
Účastnil se mnoha sochařských soutěží. Roku 1896 získal dvě první ceny a čestné uznání v soutěži na plastickou výzdobu Městského muzea v Praze.<ref>Dačevová R, a kol., 2012, s. 128</ref> K jeho nejvýznamnějším realizacím patří několik pomníků, především [[pomník mistra Jana Husa|sousoší Mistra Jana Husa]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze. Dlouhá léta žil a tvořil na Václavském náměstí. Ateliér se zázemím ve Slovenské ulici čp. 1556 na Královských Vinohradech si dal postavit podle vlastního návrhu roku 1911 pro tvorbu Husova pomníku, později byla doplněna obytná část. Tato tzv. [[Šalounova vila]], je nyní chráněnou nemovitou památkou. Výrazně se podílel na výzdobě pražských secesních budov, [[Obecní dům|Obecního domu]], Pojišťovny Praha na Národní třídě, přístavby Zemské banky Na příkopech a Nádraží císaře Františka Josefa I. Šaloun měl zvlášť vřelý vztah k Hořicím v Podkrkonoší. V létě 1914 tam měl první a prakticky jedinou soubornou výstavu a tehdy se také stal tamním čestným měšťanem.
V letech [[1896]]–[[1905]] byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]].<ref>[http://svumanes.cz/clenove.html#sh Seznam členů SVU Mánes]</ref>, dále byl členem Jednoty výtvarných umělců, redaktorem časopisu [[Volné směry]] a později časopisu [[Dílo (časopis)|Dílo]]. Jako jeden z mála sochařů uměl psát a teoreticky formuloval své myšlenky a názory. V roce [[1946]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]] a krátce
=== Rodinný život ===
Dne 5. července 1896 se v kostele sv. Rocha na Žižkově oženil s Julií Kvěchovou (
Ladislav Šaloun je pohřben na [[Slavín (hrobka)|Slavíně]].
Řádek 48:
* 1905, sousoší Evropa, Grand Hotel Evropa, Václavské náměstí
* 1905 plastiky na hlavní fasádě, První česká všeobecná zajišťovací banka, nyní Goethe Institut Praha
*
* 1907 dvě přes 4 m vysoká alegorická sousoší ''Ponížení národa'' a ''Vzkříšení národa'' po stranách průčelního rizalitu Obecního domu v Praze (vysekal sochař Eduard Zvelebil z Vyšehradu)
* 1908 alegorické sousoší Inženýrství a vodní stavby na atice přístavby bývalé Zemské banky v Praze Na příkopech
* 1911 alegorické sochy po stranách štítu bývalé Občanské záložny ve Vršovicích, nyní České spořitelny na Vršovickém náměstí
*
* 1912 alegorické sochy Obchod a Úroda, budova Záložního a úvěrového ústavu, nyní Galerie moderního umění v Hradci Králové
*
*
* 1933 rozměrná (3,05 x 1,75 x 0,35 m) pamětní deska z leštěné mrákotínské žuly na budově Poslanecké sněmovny, dříve Senátu, zhotovily kamenické dílny senátora Ferdinanda Foita v Doupí u Telče
* 1934 sousoší Rozum a srdce, původně umístěno v Růžovém sadu na Petříně, pak v zahradě Trojského zámku a od roku 1975 je v parčíku u vodní nádrže v Kbelích
Řádek 68:
* Pomník Antonína Dvořáka
* Pomník dr. Miroslava Tyrše v Praze na Malé Straně (1910)
* Tři pomníky Jana Husa v Praze (
* Tři pomníky T. G. Masaryka: v Pečkách (1927), v Jáchymově (1930) a v Bratislavě (1928?)
* Pomník Františka Ladislava Riegera v Semilech
Řádek 75:
* Pomník Jindřicha Šimona Baara v Klenčí pod Čerchovem (okres Domažlice) (1933)
* Návrh pomníku válečným obětem
* Busta Antonína Dvořáka pro NM (Náhrobek na Slavíně,
* Busta Milana Rastislava Štefánika
* Paní Náprstková s psíkem
Řádek 100:
* Snění (1904)
* Sapfó (1908)
* Krakonoš (Rýbrcoul) v parku v Hořicích (
* Vodník
* Dudák
| |||