Hospitálský řád sv. Jana z Boha: Porovnání verzí

Bratrstvo ošetřovatelů na sebe upozornilo za bojů se vzbouřenými Maury v&nbsp;letech [[1568]] – [[1571]]. Díky účasti v dalších válkách, pozemních i námořních bitvách se jim postupně dostávalo takové vážnosti, že jim byla udělována četná uznání od nejvyšších představitelů státních, vojenských i církevních, včetně [[Svatý stolec|papežské stolice]]. Brzy na to je [[Pius V.|papež Pius V.]] [[Bula|bulou]] ''Licet ex debito'', ze dne [[1. leden|1. ledna]] [[1571]] potvrdil jako [[Katolické řády a řeholní kongregace|řeholní kongregaci]]. Papežské schválení dodalo hospitálskému Bratrstvu Jana z&nbsp;Boha nemalé vážnosti a úcty. Lidumilná činnost ukázala jeho význam pro stát. Kam sahala [[Španělské kolonie|říše španělská]], tam se usazovalo i Bratrstvo. V&nbsp;roce [[1572]] mělo Bratrstvo ve Španělsku již devět špitálů. BullaBula [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]] ''In supereminenti'' z&nbsp;[[28. duben|28. dubna]] [[1576]] činí zmínku o&nbsp;nově přibylém hospitále v&nbsp;[[Sevilla|Seville]] a o&nbsp;některých v&nbsp;[[Amerika|Americe]]. Ve jmenované bullebule schvaluje papež všechny milosti udělené Piem V. granadskému hospitálu a přenáší je na všechny Bratrské hospitály tehdejší i budoucí.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Od roku [[1572]] členové Bratrstva skládají tři podstatné sliby: dobrovolné chudoby, ustavičné čistoty a stále poslušnosti duchovního představeného. K těmto obvyklým slibům přidávali slib stálého ošetřování nemocných. Činili to na základě bullybuly Pia V. ''Lubricum vitae genus'' ze [[17. listopad]]u [[1568]], v&nbsp;níž jmenovaný papež kárá družiny, jejichž členové žijí pospolu, nosí řeholní roucho, podle zevnějšku se zdají být [[řeholník]]y, avšak neskládají [[řeholní sliby]]. [[Sixtus V.|Papež Sixtus V.]] povýšil Bratrstvo bulou ''Etsi pro debito'' ze dne [[1. říjen|1. října]] [[1586]] z kongregace na skutečný [[řeholní řád]] s právem volit si generálního představeného a upravit si řádové stanovy. Po povýšení Bratrstva na náboženský řád se jeho činnost rychle rozšiřovala i mimo území španělské říše. V roce [[1685]] měli Milosrdní bratři již 212 nemocnic s 5432 lůžky a 2218 bratřími.<ref>{{Citace monografie