Počítačová paměť: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14:
V roce 1946 se objevily dvě alternativní řešení zpožďovacích linek, [[Williamsova trubice]] a [[Selectron]], které obě využívaly pro ukládání dat elektronový paprsek ve skleněné trubici. Williamsovu trubici vynalezl Fred Williams, využívala [[Obrazovka|katodovou obrazovkovou trubici]], a byla první [[RAM|pamětí s přímým přístupem]]. Měla větší kapacitu než Selectron (ten byl omezen na 256 bitů, zatímco Williamsova trubice dokázala uložit několik tisíc bitů), a byla také levnější. Williamsova trubice se ovšem ukázala být nepříjemně citlivá na rušení z okolí.
Na konci 40. let 20. století začaly snahy o vývoj energeticky nezávislých pamětí. [[Jay Forrester]], [[Jan A. Rajchman]] a [[An Wang]] vyvinuli [[Feritová paměť|feritovou paměť]], která umožňovala obnovení obsahu paměti po ztrátě napájení. Feritové paměti se staly hlavním typem používané paměti až do vynálezu paměti na bázi [[tranzistor]]ů koncem 60. let.
Vývoj technologie a masová výroba umožnily nástup takzvaných "počítačů s velmi velkou pamětí".<ref>
| |||