Brestlitevský mír: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 15562593 uživatele 94.112.112.232 (diskuse) zrušena; chybí zdroje, psáno neencyklopedicky; viz. WP:ES
nadpisy, refy, pož. na zdroj, odstraněno neozdrojované tvrzení, interní odkazy, -1x neplatný EO
Řádek 1:
[[Soubor:Map Treaty of Brest-Litovsk-cs.svg|náhled|Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří]]
'''Brestlitevský mír''' z [[3. březen|3. března]] [[1918]] byla [[mírová smlouva]], která potvrzovala vítězství [[CentrálníÚstřední mocnosti|ústředních mocností]] na [[Východní fronta (první světová válka)|Východnívýchodní frontě]] během [[První světová válka|první světové války]] po vojenské porážce a [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] a následné [[kapitulace|kapitulaci]] [[Rusko|Ruska]].
 
== Pozadí ==
Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] [[Rusko]] odmítlo účast ve válce, ale zároveň i [[Trojdohoda|Dohodou]] navrhovanou mírovou smlouvu. Ruská fronta se rozpadla, čehož využily [[Německo]] s [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem-Uherskem]] k rozsáhlému útoku. Jeho výsledkem bylo dobytízpětné zpětdobytí území, z nichž byly v předchozích letech vytlačeny carskou armádou, tj. území dnešního [[Polsko|Polska]], a získání oblasti, na kterých je dnes [[Ukrajina]] a [[Baltské státy|Pobaltí]], jakož i bývalou [[Kars]]kou oblast v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]]. [[Sovětský svaz|Sovětská]] vláda tak byla [[3. března]] [[1918]] v [[Brest (Bělorusko)|Brestu Litevském]] v dnešním [[Bělorusko|Bělorusku]] nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším příměří, než jaké jí bylo původně navrhováno. V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.<ref name="pacner37">{{Citace monografie
 
[[Sovětský svaz|Sovětská]] vláda tak byla 3. března 1918 v [[Brest (Bělorusko)|Brestu Litevském]] v dnešním [[Bělorusko|Bělorusku]] nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším příměří, než jaké jí bylo původně navrhováno. V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.<ref name="pacner37">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
Řádek 13 ⟶ 16:
| strany = 37-40
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Smlouva také zavazovala Sověty, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se mimo jiné týkalo i [[Československé legie|Československýchčeskoslovenských legionářů]].<ref name="pacner62">PACNERPacner (2012), Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. Ss. 62–66.</ref>
| poznámka = Dále jen PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''.
}}</ref> Smlouva také zavazovala Sověty, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se mimo jiné týkalo i [[Československé legie|Československých legionářů]].<ref name="pacner62">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 62–66.</ref>
 
== Důsledky pro Rusko ==
Brestlitevský mír měl pro bolševické [[Rusko]] rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na udržení výsledků své revoluce. Podle některých historiků Rusko obdrželo od Německa za ukončení východní fronty úplatek několik milionů marek ve zlatě.{{zdroj?}} Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 milionu kilometrů čtverečních: Rusko přišlo o [[Finsko]], [[Baltské státy|Pobaltí]], část [[Polsko|Polska]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]] a [[Besarábie|Besarábii]], tedy území, na kterém se nacházela přibližně čtvrtina jeho obyvatelstva i průmyslu a většina uhelných dolů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Keegan
| jméno = John
Řádek 26 ⟶ 29:
| isbn = 978-0375700453
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref> Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce – [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]], ovšem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch ukončení války s Německem a upevnění bolševické moci. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu brestlitevský mír, který později popsal jako „hanebnou smlouvu“, dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v [[První světová válka|1. světové válce]] se ho zřekl.{{Zdroj?}}
 
}}</ref> Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce – [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]], ovšem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch ukončení války s Německem a upevnění bolševické moci. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu brestlitevský mír, který později popsal jako „hanebnou smlouvu“, dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v [[První světová válka|1. světové válce]] se ho zřekl.{{Zdroj?}}
== Reference ==
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/brestlitevsky-mir-3-3-1918/ Text mírové smlouvy]
* {{Citace periodika
| příjmení = Hořčička
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Hořčička
| titul = Österreich-Ungarn und die Friedensverhandlungen in Brest-Litowsk
| periodikum = Prague Papers on the History of International Relations
| rok = 1999
| ročník = 3
| číslo =
| strany = 195-211
| url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/horcicka.pdf
| id = ISBN 80-85899-73-6
}}
 
{{Pahýl}}
 
{{Německo-sovětské vztahy}}
{{Portály|První světová válka|Finsko|Ukrajina}}
 
[[Kategorie:Politické dějiny první světové války]]
[[Kategorie:Brest (Bělorusko)]]
[[Kategorie:Vzniklo 1918]]
[[Kategorie:Německo-sovětské vztahy]]
[[Kategorie:Mírové smlouvy Německa]]
[[Kategorie:Mírové smlouvy Rakouska]]
[[Kategorie:Mírové smlouvy Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Brest (Bělorusko)]]
[[Kategorie:Vzniklo 1918]]