Wikipedista:Phamphi/Pískoviště 3: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
| datum narození = {{Datum narození|1793|12|7}}
| místo narození = [[Mirotice]], {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = [[1875]]{{Datum úmrtí a věk|1876|9|11|1793|12|7}}
| místo úmrtí = [[Mirotice]], {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| vzdělání =
}}
 
'''Tomáš Famfule''', na vojně sloužící pod jménem '''Thomas Famfollet''' ([[7. prosinec|7. prosince]] [[1793]] – [[11. září]] [[1876]]), byl příslušník [[Jezdectvo|jezdecké]] [[Pěchota|pěchoty]] rakouské ([[Habsburská monarchie|habsburské]]) armády, vojenský vysloužilec a strýc [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Kvůli příslušnosti k lehké jízdě přezdívalo se mu ''(mirotický) [[švališér]]'' či ''[[dragoun]]ek''. Famfuleho vliv na mladého Alše a jeho tvorbu přiměl [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] sepsat o něm skicu ''Tomáš Famfule, švališér'' na základě Famfuleových pamětí obohacených vzpomínkami jeho synovce. Jirásek jej zpodobnil též ve ''Skalácích'' jako vysloužilce Užďana. Famfuleho postava jakožto předloha mnohých děl Jiráska a kreseb Alše pomohla koncem [[19. století]] vytvoření archetypu českého vojáka.
 
== Život ==
Krejčovstvím se již Famfule neživil, pouze když bylo třeba synovcům něco ušít či opravit. Chodil však sám vždy vyšňořený a hladce oholený.
 
Roku [[1865]] zemřel nejstarší z bratrů Alšových, František. Dva roky poté si sám vzal život druhý nejstarší Jan. Tomáš Famfule tak zůstal v Písku bydlet s nejmladším synovcem Mikolášem Alšem. Roku [[1869]] zemřela Famfuleho sestra (Alšova matka), Mikoláš opustil gymnázium a odešel do Prahy na malířskou akademii. Alois Jirásek píše, že dále Tomáš Famfule ''[...] zůstal u švagra, s kterýmž se dobře snášel, kterýž se však za rok oženil. Přišla macecha do domu a ta neměla ohledu na starého švališera.''<ref name="Jirásek"/> Famfule se tak nakonec v srpnu [[1874]] vystěhoval a uchýlil se do mirotického podkostelního špitálu - chudobince. S Mikolášem Alšem se pak ve svých posledních letech vídal jen, když se vracel z Prahy. ''„Tak co Češi, co Češi!“ ptával se starý vysloužilec, jenž nestál netečně u proudu národem šumícího. [...] Bývali spolu často i večer i v noci, kdy starý švališer na zahradě hlídal. Kouřili, strýc vzpomínal minulých dob na vojně i v Miroticích, jejich rodu, zlobíval se ještě na státní bankrot z roku jedenáctého i na to, že zbytečně ztraceno Slezsko.''<ref name="Jirásek"/>
 
Tomáš Famfule zemřel roku[[11. září]] [[1876]], tři roky předtím, než Mikoláš Aleš uspěl při konkurzu na výzdobu [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Velkého úspěchu svého synovce se tak nedožil. Pochován je v Miroticích.
 
== Vliv na Mikoláše Alše ==
 
== Vliv na Aloise Jiráska ==
Alšův strýc, Tomáš Famfule sehrál významnou úlohu i v díle Aloise Jiráska, do jehož mnoha děl přešel v podobě typu, krásného lidového typu českého vojáka, který tím Jirásek pomohl zrodit. O Jiráskovi platí do velké míry to, co sám píše o Alšovi ve svém medailonku ''Tomáš Famfule - švališer''. Tomáš Famfule se stal vzorem pro mnoho Jiráskových postav, počínaje postavou "salakvadry" Baltazara Užďana v první rozsáhlejší Jiráskově práci, ve ''Skalácích'' a nezapomenutelným Ceypkem z ''F.L. Věka'' a Doubenem z ''U nás'' konče. ''Jadrnost, poctivost a dobrota, prozářená krásným lidským humorem jsou charakteristické pro tyto postavy. [...] Právě takto Jirásek spolu s Alšem vytvořili lidový typ českého vojáka, takový, jaký skutečně byl [...]."<ref name="Kautman"/>
 
== Odkazy ==