Verze z 30. 9. 2016, 15:33 editovat Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 128 editací odebrána fotka z jiného hamru - ilustrační snímky na Wikipedii nepoužíváme ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 2. 2018, 20:54 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 386 editací m oprava typografie data; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 4: Hamr se nacházel v nejsevernější části tehdejšího [[Křižánky\|Křižánkova]]. Podle místního názvu Hamerská paseka lze soudit, že šlo o přílesní polohu při potoku Brušovci (dnes v mapách označován jako Holcovský potok, nejspíš pro odlišení od stejnojmenného potoka v nedalekém [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)\|Herálci]]). Na Křoupalově mapě z poloviny 18. století je označen jako Panský hamr Brušovec. Byl posledním stavením osady a byl při něm hamerský rybník Brušovec, k němuž vedla náhonová struha od splávku pod Fixovým mlýnem.<ref name=":0">BÁLEK, Vlastimil, Jak šel čas naší Vysočinou, Chrudim, 1989</ref> == Svobodný hamr Brušovec == Poprvé se [[hamr]] na [[Křižánky\|Křižánkově]] uvádí k roku 1616. V tomto roce byla „puštěna Jiříkovi hamerníku paseka při hamře Křižánkově za plat 10 grošů.“Mohl ovšem stát již mnohem dříve. Okolní oblast začala být hustěji osídlována od 2.poloviny 16. století a v té době mohl být tento hamr postaven. Hamr byl tehdy svobodný, náležel místnímu hamerníkovi, nejpravděpodobněji z rodu [[Preislerovi (skláři)\|Preislerů]]. Tehdejší hamerníci se usazovali v místech, kde je nyní [[Moravská Svratka]]. První dva domy tam zakoupili roku 1626 Martin Stolz a roku 1632 Wolf Preyssler.<ref>SVOBODA, Josef František, Novoměstský okres, Brno, 1948</ref> Podle všeho v období po pobělohorských konfiskacích přestal na čas pracovat. Na jeho místě pracovala v 2.polovině 17. století sklárna Křižánkov. == Panský hamr Brušovec == Brušovecký hamr opět prokazatelně pracoval od poloviny 18. století. Tehdy ovšem již patřil novoměstské vrchnosti, jíž byl Ústav šlechtičen Panny Marie Školské v Brně. Stála při něm hamerská hospoda a několik chalup. Pracovníci hamru si stavěli svá obydlí též v místech, kde stojí místní část Křižánek s názvem Budín. Hamr pracoval do 70. let 19. století. Spolu s hamry v [[Líšná (okres Žďár nad Sázavou)\|Líšné]] a na [[Vříšť\|Vříšti]] byl spjat s významnou železárnou novoměstského panství v [[Kadov (okres Žďár nad Sázavou)\|Kadově]], která byla v 19. století druhou nejvýznamnější na Moravě. Zánik železáren v Kadově znamenal i zánik hamru.<ref>LOPAUR, Miloslav, Kadov 1651-2001, Žďár nad Sázavou 2001</ref> == Sklářské podniky související s hamrem Brušovec == Řádek 19: === Sklárna Brušovec === Tato osada, nacházející se nyní na území [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)\|Herálce]], má s hamrem Brušovcem stejné jméno, ovšem nachází se na jiném místě - leží západně od Křižánek. Byla postavena po velkém lesním polomu (vichru sv. Tomáše 30. prosince 1740). Vystavěl jí Jan Tlustoš z Blatin. Pracovala v letech 1744-1763. == Křižanečtí pilníkáři - dědicové hamerské tradice == Tradice zpracování železa v místním hamru Brušovec vyvrcholila na [[Křižánky\|Křižánkách]] slavnou kapitolou v dějinách obce, kterou byla výroba pilníků. Zvláště v 1.polovině 20. století byly Křižánky výrobou [[Za pilníkáři na Český kopec\|pilníků]] vyhlášené. Pracovalo tu mnoho pilníkářských mistrů, mimo jiných například František Tlustý, Josef Otava, Antonín Teplý, Alois Kostelecký, Josef Preisler a jeho synové František a Antonín, či Josef Vítek.<ref>NEDĚLKA,Jaroslav, Pilníkářství v Křižánkách a na Českomoravské vysočině, 2012</ref>

Hamr Brušovec: Porovnání verzí