Habrůvecká bučina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis |
m oprava typografie data; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
| obrázek = Náhled do NPR Habrůvecká bučina.jpg
| popisek = NPR Habrůvecká bučina
| datum vyhlášení = 23. června [[1975]]
| vyhlásil =
| úsop = 617
Řádek 18:
}}
[[Soubor:Typický porost.jpg|vlevo|náhled|257x257pixelů|Typická bučina]]
[[Národní přírodní rezervace]] '''Habrůvecká bučina''' je chráněné území, které je součástí [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]]. Rozkládá se na výměře 85,21 ha v katastrálním území obce [[Habrůvka]] v [[okres Blansko|okrese Blansko]]. Tvoří ji část plošiny a svahy kóty [[Košův žlíbek]] (511 m n.m.) na pravém břehu [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] na [[Rudická plošina|Rudické plošině]] v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Důvodem ochrany jsou lesní porosty (bučiny a dubové bučiny) na [[vápenec|vápencích]]. Předmětem ochrany je i naleziště [[
| příjmení =
| jméno =
| titul = NPR Habrůvecká bučina
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=617
| vydavatel = AOPK ČR
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-29
}}</ref> Na území rezervace se již od [[středověk]]u prováděla [[těžba]] a zpracování [[nerostné suroviny|nerostných surovin]], což dokládají například zbytky [[šachtová pec|šachtové pece]] či [[milíř]]ů.
Na území se také nachází řada ohrožených rostlin ([[sklenobýl bezlistý]], [[okrotice červená]], [[
Z důvodu ochrany přirozených bučin bylo území dne 23. 6.1975 vyhlášeno státní přírodní rezervací ministerstvem kultury ČSR. Národní přírodní rezervací se území vyhlásilo 01.04.2008 Ministerstvem životního prostředí ČR.
Řádek 46:
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Zeměpisný lexikon ČR
| vydání = 2
Řádek 54:
| rok = 2006
| počet stran = 580
| strany =
| isbn = 80-86064-99-9
}}</ref> Rudická plošina je rozrušena tektonickými zlomy a [[Eroze|erozní]] činností v bezvodá údolí. Většina těchto údolí tvoří hranici NPR.<ref name=":1" />
Řádek 62:
=== Geologie ===
Matečními horninami jsou zde devonské josefovské a lužánecké vápence, jurské spongolity, věkově neurčené konglomeráty a přeplavené sedimenty typu rudických vrstev. Josefovské vápence mají tmavošedou až černou barvu. Lažánecké vápence mají tmavě až světle šedou barvu. Rudické vrstvy představují složitý sedimentární komplex jílovitých a písčitých hornin. Většina vznikla v období spodní [[Křída|křídy]], kdy vyplnily krasové závrty. Některé části vrstev obsahují také křemenné [[Geoda|geody]] (kulovité tvary s dutým vnitřkem, zpravidla vyplněné krystaly odrůd křemene), které mohou být až 40 cm velké. Zbarvení těchto geod bývá různé - z minerálů se zde vyskytují zejména fialový [[ametyst]], žlutý [[citrín]] a čirý [[křišťál]]. Na lokalitě se nacházejí i četné zkameněliny, především ježovek a amonitů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina
| url = http://www.cittadella.cz/europarc/index.php%3Fp%3Dindex%26site%3DNPR_habruvecka_bucina_cz
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-12-22
}}</ref>
Největší půdotvornou roli měly v minulosti kvartérní sedimenty, svahové a [[Sprašové hlíny|sprašové]] hlíny. Ty se vyskytují po celém území Habrůvecké bučiny. <ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
Řádek 80:
=== Půdní poměry ===
[[Soubor:Spadený strom.jpg|
Jsou zde převážně minerálně velmi chudé substráty. Nachází se zde především rendzina, pararendzina, terra calcis, hnědá lesní půda, ilimerický podzol, okrová lesní půda, sprašová hlína. Co se týká půdních druhů, tak jsou tu především jílovitohlinité, hlinité a písčitohlinité o mírné až silné kyselosti Ph. <ref name=":0" />
[[Soubor:Habrovsko - cedule.jpg|náhled|Cedule oznamující začátek území NPR ]]
=== Klimatické poměry ===
Klimatické poměry jsou určeny především geografickou polohou, avšak je mírně ovlivněn i členitým terénem. Podle Quittovy klasifikace území spadá do oblasti mírně teplé MT 10. Ta je charakteristická dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkou zimou, mírně teplou, suchou až velmi suchou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podle klasifikace ČHMÚ území spadá do mírně teplé oblasti B (méně než 50 letních dnů, průměrná červencová teplota 15
Průměrný roční spad srážek je 644 mm. Průměrná roční teplota je 7,5
| titul = Závěrečné práce
| periodikum = is.mendelu.cz
Řádek 105:
]]
Druhová skladba dřevin je přirozená či přírodě blízká. Většina porostu je stejnověká, a to přibližně 150–200 let. Dominantní dřevinou (94 % porostu)<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Plán péče o NPR Habrůvecká bučina na období 2012-2021
| vydání =
| vydavatel = MŽP ČR
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> je [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica'') s příměsí [[Dub zimní|dubu zimního]] (''Quercus petraea''). Zřídka lze narazit i na [[Lípa malolistá|lípu malolistou]] (''Tilia cordata''), [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]] (''Abies alba''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), [[habr obecný]] (''Carpinus betulus''), [[javor klen]] a [[Javor mléč|mléč]] (''Acer pseudoplatanus, Acer platanoides''), místy ještě pozůstatky stanovištně nepůvodních, v minulosti vysazovaných hospodářských dřevin jako [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), [[douglaska tisolistá]] (''Pseudotsuga menziesii'') a [[modřín opadavý]] (''Larix decidua''), které jsou postupně odtěžovány.<ref name=":3" /> Keřová složka téměř chybí, avšak objevuje se [[líska obecná]] (''Corylus avellana''), [[Dřín|dřín svída]] (''Cornus mas''), [[brslen bradavičnatý]] (''Euonymus verrucosa''), zimolez pýřitý (''Lonicera xylosteum''), [[Hloh jednosemenný|hloh jednoblizný]] (''Crataegus monogyna'') a obecný (''Crataegus laevigata''), [[dřišťál obecný]] (''Berberis vulgaris''), [[srstka angrešt]] (''Grossularia uva-crispa''), [[bez černý]] (''Sambucus nigra''), [[řešetlák počistivý]] (''Rhamnus cathartica'').
V bylinném podrostu je typická [[sasanka hajní]] (''Anemone nemorosa''), dále je tu z jarních bylin [[jaterník trojlaločný]] (''Hepatica nobilis''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis)'' a [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), z letních [[svízel vonný]] (''Galium odoratum''), [[ostřice chlupatá]] (''Carex pilosa''), [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides)''. V Habrůvecké bučině se nachází i chráněné druhy rostlin. Kriticky ohrožený je [[sklenobýl bezlistý]] (''Epipogium aphyllum''). Silně ohrožené jsou [[okrotice červená]] (''Cephalanthera rubra'') a [[
=== Fauna ===
Ze zoologického hlediska se na území Habrůvecké bučiny nachází zvířena evropská a eurosibiřská. Můžete zde potkat motýly, jako je skvrnopásník jilmový, šedokřídlec říjnový a hřbetozubec tmavoúhlý. Najdete zde i střevlíky: ''Abax ovalis'', střevlík zlatolesklý (''Carabus auronitens''), střevlík hajní (''Carabus nemoralis''), ''Molops piceus'', střevlíček kovový (''Pterostichus burmeisteri).''
Plži se tu nacházejí: [[páskovka žíhaná]] (''Ceapea vindobonensis''), kuželovka skalní (''Pyramidula rupestris''), zrnovka (''Pupilla triplicata''), závornatka (''Claustilia parvula''), skalnice lepá (''Faustina faustina''), zemoun skalní (''Aegopis verticulus''), [[jantarka obecná]] (''Succinea putris''), vlahovka narudlá (''Monachoides incarnata''), [[hlemýžď zahradní]] (''Helix pomatia''), srstnatka karpatská (''Trichia lubomirskii'').[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 3.JPG|
Mezi silně ohrožené druhy patří [[slepýš křehký]] (''Anguinus fragilis)'', [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[holub doupňák]] (''Ciconia nigra''). Z kategorie ohrožených zvířat zde můžeme najít [[
| titul = Maloplošná zvláště chráněná území (§ 14)
| periodikum = drusop.nature.cz
Řádek 133:
}}</ref>
== Ochrana
Při výměně nepůvodních dřevin za dřeviny původní by se mělo využít pokud možno přirozeného zmlazení. Místy lze použít individuální ochranu vzácných dřevin. Uměle vysazovat stromy pouze pokud se neočekává, že by se na místě zvládly obnovit samy. Při umělém vysazování je vhodné vysazovat dřeviny zde přirozené, avšak zastoupené pouze okrajově. Tyto dřeviny je vhodné chránit proti okusu zvěří.<ref name=":1" />
Řádek 139:
[[Soubor:Okraj NPR.jpg|vlevo|náhled|Okraj NPR]]
Výchovné zásahy by se měly omezit pouze na nutné zásahy nutné druhové skladby. V jiných porostech by se provádět neměla, protože není cílem hospodářský les, nýbrž les přirozený.<ref name=":1" /> Pro mnoho zvířat je nutné zanechat či posilovat možnost hnízdění či přežívání v dutinách stromů. Za těmito účely je vhodné, aby se nesnižovaly počty jedlí v porostu. Případně je možné hnízdícím ptákům pomoci zavěšením budek. V době hnízdění větších ptáků je potřeba omezit lesnickou a hospodářskou činnost v okolí. <ref name=":1" /> Vjezdy těžké techniky je nutné předem konzultovat se Správou CHKO Moravský kras. <ref name=":1" />
[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 2.JPG|
== Odkazy ==
Řádek 155:
{{Portály|Česko|Příroda}}
[[Kategorie:Národní přírodní rezervace v Jihomoravském kraji]]
[[Kategorie:CHKO Moravský kras]]
| |||