Sovětský svaz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Opavil jsem Atřední Asii na Střední Asii značka: editace z Vizuálního editoru |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 98:
S rozlohou 22 402 200 km<sup>2</sup> byl Sovětský svaz největším státem na Zemi, tento status zůstal [[Rusko|Rusku]].<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia Russia – Encyclopædia Britannica]. Britannica.com (27 April 2010). Retrieved on 29 July 2013.</ref> Pokrýval šestinu suchozemského povrchu, jeho velikost byla srovnatelná s rozlohou [[Severní Amerika|Severní Ameriky]].<ref>{{cite web|url=http://pages.towson.edu/thompson/courses/regional/reference/sovietphysical.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20120915090942/http://pages.towson.edu/thompson/Courses/Regional/Reference/SovietPhysical.pdf|dead-url=yes|archive-date=15 September 2012|title=The Former Soviet Union: Physical Geography|author=Virginia Thompson|publisher=Towson University: Department of Geography & Environmental Planning|accessdate=24 March 2016}}</ref> Evropská část představovala čtvrtinu území státu a byla kulturním a ekonomickým centrem. Východní část v [[Asie|Asii]] dosahovala k [[Tichý oceán|Tichému oceánu]] a [[Afghánistán]]u na jihu. S výjimkou některých oblastí ve [[Střední Asie|Střední Asii]] byla mnohem méně obydlená. Táhl se od východu na západ přes vzdálenost 10 000 kilometrů 11 [[Časové pásmo|časovými pásmy]] a přes 7 200 kilometrů od severu na jih. Zasahoval do pěti klimatických zón: [[tundra]], [[tajga]], [[step]], [[poušť]] a [[hory]].
Sovětský svaz měl nejdelší hranici na světě, stejně jako Rusko. Měřila přes 60 000 kilometrů, což je jeden a půl obvodu [[Země]]. Dvě třetiny z toho zaujímalo [[pobřeží]]. Za [[Beringův průliv|Beringovým průlivem]] se nacházely [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. V letech 1945 až 1991 hraničil se zeměmi jako [[Afghánistán]], [[Čínská lidová republika|ČLR]], [[Československo]], [[Finsko]], [[Maďarská lidová republika|Maďarsko]], [[Írán]], [[Mongolsko]], [[Severní Korea]], [[Norsko]], [[Polská lidová republika|Polsko]], [[Rumunská socialistická republika|Rumunsko]] a [[Turecko]].
Největší horou SSSR byla Pik Kommunizma (dnes [[Qullai Ismoili Somoni]]) v [[Tádžická sovětská socialistická republika|Tádžikistánu]] s 7 495 m. Sovětský svaz také zahrnoval většinu největších světových jezer; [[Kaspické moře]] (společně s [[Írán]]em) a [[Bajkal]], největší a nejhlubší sladkovodní jezero na světě, které je také vnitřním vodním zdrojem v Rusku.
Řádek 470:
Sporty byly v SSSR organizovány v rámci Výboru pro kulturu a sport, který spadal pod vládu. Tento výbor měl pod sebou 36 sportovních klubů a všechny kromě dvou byly spojeny s odborovými svazy. Mezi příklady známých sportovních klubů souvisejících s odborovými organizacemi patřily Locomotiv (železniční pracovníci), Burevestnik (studenti) a Spartak (osoby zaměstnané např. v oblasti zdravotní péče, obchodu, vzdělávání a kulturních odvětví). Existovaly také dva sportovní kluby mimo odbory; Dynamo (policie a KGB) a "pracovní rezerva" (studenti technických vysokých škol). Mimo to ještě existoval [[sovětská armáda|armádní]] sportovní klub CSKA. Kluby v rámci CSKA a Dynama slavily nejvíce sportovních úspěchů.
Až do druhé světové války stál Sovětský svaz mimo mezinárodní sportovní hnutí. V roce 1951 byl však založen sovětský olympijský výbor a [[Letní olympijské hry 1952|letních olympijských her v roce 1952 v Helsinkách]] a [[Zimní olympijské hry 1956|zimních v roce 1956 v Cortina d'Ampezzo]] se již SSSR poprvé zůčastnil. Rychle získal mezinárodních úspěchů a ve statistikách medailí se stal druhou nejúspěšnější zemí v Helsinkách a nejúspěšnější v Cortině d'Ampezzo. Až do [[Letní olympijské hry 1988|letní olympiády v roce 1988 v Soulu]] a [[Zimní olympijské hry 1988|zimní olympiády v Calgary v roce 1988]] získal Sovětský svaz dohromady 395 zlatých medailí na letních olympijských hrách a 78 zlatých medailí na zimních olympijských hrách. [[Letní olympijské hry 1980|Letní olympijské hry v roce 1980]] hostila [[Moskva]], ale ze strany [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanady]], [[Západní Německo|NSR]] a dalších zemí byly na protest proti [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětské invazi do Afghánistánu]] bojkotovány. V reakci na to Sovětský svaz a řada zemí východního bloku bojkotovala [[Letní olympijské hry 1984|letní olympijské hry v roce 1984 v Los Angeles]]. V SSSR byl také široce využíván doping.
==Životní prostředí==
| |||