Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chlum u Třeboně): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava překlepu v článku a update infoboxu (vložení mapy, data výstavby atd.) značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 92:
Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když 31. července 1737 se zednickým mistrem dohlížel na stavbu [[střelnice]] na hrázi rybníka [[Hejtman (rybník na Koštěnickém potoce)|Hejtman]] a byl zasypán zdivem. Zatímco zednický mistr zemřel, hrabě přežil a považoval to za zázrak, který přisuzoval Panně Marii Zellské, tedy madoně Mariazellské.{{Zdroj?}} Sám vykonal pouť do Mariazell a slib, že nechá vystavět kostel, dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na [[Půdorys|půdorysu]] [[Kříž|kříže]].
25. listopadu 1745 byla budova posvěcená [[Nanebevzetí Panny Marie]],
== Architektura ==
Řádek 109:
Schodiště navazuje na [[Křížová cesta|křížovou cestu]] z kamenných sloupků s klekátky, pocházející z roku 1755. Cesta byla lemována [[Lípa (rod)|lipovým]] [[Alej|stromořadím]], které bylo v roce 1929 zničeno.
Nad západním vchodem vidíme [[erb]] Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou [[Vápenec|vápencové]] [[Socha|sochy]] světců: [[Antonín z Padovy|sv. Antonín Paduánský]], [[František z Pauly|sv. František z Pauly]], [[Alois Gonzaga|sv. Alois]], [[František z Assisi|sv. František z Assisi]], [[Svatý Dominik|sv. Dominik]]. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19. století z Dolních Rakous. Pouze socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců [[Svatý Florián|sv. Florián]] a [[František Xaverský|sv. František Xaverský.]]
== Interiér ==
Hlavní kupoli zdobí [[freska]], zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni [[Sluha|sluhové]] a [[mnich]].
Kostel je zde vymalován ve své původní podobě. Ve výklencích jsou rozměrné sochy čtyř [[Církev|církevních]] učitelů: [[Svatý Ambrož|sv. Ambrože]], [[Svatý Jeroným|sv. Jeronýma]], [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], sv. Řehoře.
Hlavní [[oltář]] je komponován jako kopie [[Alpaka|stříbrného]] oltáře z roku 1727 navrženého pro kapli v Mariazell. Nad [[Svatostánek|svatostánkem]] je pod [[Baldachýn|baldachýnem]] umístěna oděná barokní [[kopie]] [[Románský sloh|románské]] sošky Madony Mariazellské, která byla oblékána do bohatě vyšívaných rouch a pláštíků. V nástavci [[Alianční znak|alianční]] [[erb]].
Řádek 122:
Klenbu pod hudební kruchtou zdobí freska z roku 1945 zobrazující [[procesí]] směřující do chlumského poutního kostela. Procesí vede [[farář]] Jan Kubiska, kolem něhož jsou zobrazeny další konkrétní osoby. Například [[regenschori]] Miroslav Stránský, [[dirigent]], hudební skladatel. Farář Kubiska nechal výjev namalovat jako poděkování, že byl Chlum uchráněn zničení za 2.světové války. Autorem fresky byl Jiří Jelínek.
Kostelík má dvě [[Oratoř (architektura)|oratoře]]. Na jižní straně tzv. [[Arcivévoda|arcivévodskou]], kde se účastnil [[mše]] svaté i [[František Ferdinand d'Este|František Ferdinand d
== Zajímavosti ==
| |||