Karel IV. Sličný: Porovnání verzí

Král zpočátku udržoval mír s Anglií, upevňoval panovnickou moc a navázal úzké vztahy s českými [[Lucemburkové|Lucemburky]]. Na jeho dvoře vyrůstal Václav, budoucí český král [[Karel IV.]] K předním rádcům u dvora patřil v té době [[Karel z Valois]], někdejší krátkodobý král aragonský (jehož syn [[Filip VI. Francouzský|Filip]] dosedl po smrti Karla IV. na francouzský trůn). Za Karla IV. rovněž vzniklo bourbonské dominium, když král udělil [[Ludvík I. Bourbonský|Ludvíkovi z Clermontu]], členovi vedlejší větve Kapetovců, [[hrabství La Marche]] a povolil mu užívat titul vévoda bourbonský. V závěru vlády pomohl Karel své sestře Izabele svrhnout anglického krále [[Eduard II.|Eduarda II.]] a dosadit k moci mladého [[Eduard III.|Eduarda III.]] Když pak v únoru 1328 král Karel ve čtyřiatřiceti letech po šesti letech panování v důsledku nemoci zemřel, zůstal francouzský trůn určitou dobu uprázdněný, neboť třebaže byl Karel třikrát ženatý, neměl žádného žijícího syna. Královna Jana však byla těhotná a bylo nutno vyčkat, zda neporodí dědice trůnu – teprve když v dubnu porodila [[Blanka Francouzská (1328)|dceru]], rozběhly se přípravy na volbu nového panovníka naplno. Tím se stal [[Filip VI. Francouzský|Filip dez Valois]], syn Karla dez Valois, mladšího bratra krále Filipa Sličného; pocházel tedy z dynastie Valois – boční linie Kapetovců.