Přes svou velkou prestiž a moc byly svázany určitými omezeními s ohledem na to že porušení jejich poviností bylo chápáno jako ''[[prodigium]]'' – zlé znamení. V případě vyhasnutí posvátného ohně byla zodpovědná vestálka do krve zbičována pontifikem maximem. V případě ztráty panenství je čekal trest smrti, kvůli svému posvátnému statutu však nemohly být popraveny přímo. Byly tak oblečeny do rubáše v zakrytých nosítkách, jako bylyby byly mrtvoloumrtvé, dopraveny na ''Campus Sceleratus'' „Pole poskrvnění“ v blízkosti [[Collinská brána|Collinské brány]] a zazděna zde do malé podzemní místnosti. Byla jí ponechána trocha chleba, vody, oleje a mléka aby z její smrti nemohli být obviňováni Římané. Muž který připravil vestálku o panenství byl veřejně popraven. Ztráta panenství však byla u vestálek vzácná a tak nebyla narušena jejich prestiž. Výjimkou byl porušení slibu dvěma kněžkami v roce 216 př. n. l., tedy v roce kdy [[Hannibal]] porazil Římany v [[Bitva u Kann|Bitvě u Kann]]. Existovaly také případy kdy byla kněžka svého obvinění zproštěna. Stalo se tak například když vestálka [[Tuccia]] dokázala svou nevinnu tím že přenesla z [[Tiber]]u na Forum Romanum vodu v sítě.<ref name="Adkins2002" /><ref>{{Citace monografie
