Komberk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Úpravy v IB, odkazy, SČ, portály
Odkazy, typografie, upřesnění zdroje
Řádek 19:
| rejstřík památek = 25186/4-1171
}}
'''Komberk''' je zaniklý [[hrad]] mezi vesnicemi [[Čeminy]] a&nbsp;[[Dolní Vlkýš]] v&nbsp;[[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]]. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v&nbsp;nadmořské výšce 350 m n. mmetrů. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet
| název = Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy
| ID = 136288
Řádek 26:
 
== Historie ==
Na místě hradu v&bsp;[[pravěk]]u existovala [[Sídliště (archeologie)|sídliště]] [[Eneolit na území Česka|eneolitických]] kultur (např. [[chamskáChamská kultura|chamské kultury]]).<ref name="miler"/>
 
Prvním známým držitelem hradu byl roku [[1313]] Ojíř z&nbsp;Komberka.<ref name="durdik"/> Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku [[1340]] prodal [[Klášter Teplá|tepelskému klášteru]]. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a&nbsp;roku [[1350]] dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s&nbsp;[[Kladrubský klášter|kladrubským klášterem]] za jiný majetek.
 
[[Soubor:Komberk - hradisko.JPG|thumb|left|Přitesaná skála v&nbsp;místě zaniklého paláce]]
V&nbsp;roce [[1420]] byl hrad dobyt [[Husitské války|husitským vojskem]]. Klášter později využil panství hradu k&nbsp;úhradě pohledávek Viléma z&nbsp;Nečtin a&nbsp;na Žluticích a&nbsp;ten jej před rokem [[1447]] prodal Burianovi z&nbsp;Gutštejna. Páni z&nbsp;Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku [[1478]] nevypálilo vojsko Jana Planknara z&nbsp;Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a&nbsp;roku [[1558]] se připomíná jako pustý.<ref name="belohlavek"/>{{Citace monografie
| spoluautoři = Kolektiv autorů
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1985
| svazek = IV
}}</ref>
 
== Stavební podoba ==
Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V&nbsp;jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem [[zemnice]]. Opevnění jádra tvořila [[palisáda]].<ref name="miler"/> Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový [[parkán]] a&nbsp;další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k&nbsp;jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným [[Příkop (válečnictví)|příkopem]] a&nbsp;[[Val (opevnění)|valem]]. Terénní stupeň mezi předhradím a&nbsp;jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.<ref name="durdik"/>
 
== Přístup ==
Řádek 72 ⟶ 65:
| kapitola = Komberk
| strany = 263–264
}}</ref>
<ref name="belohlavek">{{Citace monografie
| editoři = Miloslav Bělohlávek
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku:. Západní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1985
| počet stran = 528
| svazek = IV
| kapitola = Komberk – hrad
| strany = 149
}}</ref>
</references>