Friedrich Ludwig Jahn: Porovnání verzí

'''Friedrich Ludwig Jahn''' ([[11. srpen|11. srpna]] [[1778]], [[Lanz (Prignitz)|Lanz]] – [[15. říjen|15. října]] [[1852]], [[Freyburg]]) byl [[Německo|německý]] ([[Prusko|pruský]]) [[Učitel|pedagog]], člen frankfurtského Národního shromáždění, ale především [[vlastenec]] a zakladatel německého tělocvičného hnutí, které později fungovalo pod názvem ''[[Deutscher Turnverband]]'' (z německého ''turnen'' – cvičit, jeho členové jsou i v češtině označováni jako ''turneři''). Je známý pod přezdívkou „Turnvater Jahn” (otec tělocviku Jahn). V jeho tělocvičném hnutí byl také důraz na národní (německou) soudržnost (podobně jako u později založeného českého [[Sokol (spolek)|Sokola]]a), turneři byli proto někdy vnímáni jako symbol němectví.<ref>Záznam ze schůze Poslanecké sněmovny z roku 1922 zachycuje příhodu z Litoměřic, kdy český legionář napadl německé turnery nožem. <!-- Bylo to častější? Snad, vím o této jedné příhodě, kt. jsme našel na Googlu. Ať učiní lépe, kdo umí.-->Dostupné online: http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/158schuz/s158001.htm</ref> Profiloval se také přípravou mladých lidí na boj proti [[Napoleonské války|napoleonské okupaci]] a v boji za spásu [[Prusko|Pruska]] a [[Německo|Německa]]. První jeho tělocvičnou se stal v roce 1811 berlínský park „Hasenhaide”.<ref>Citace: Die Hasenheide ist ein rund 50 Hektar großer Park im Berliner Ortsteil Neukölln an der Grenze zu Kreuzberg. Der Name des Parks geht auf die Nutzung des Geländes als Hasengehege ab 1678 zurück. Der Große Kurfürst ging hier zur Jagd. In: Clemens Alexander Wimmer: Parks und Gärten in Berlin und Potsdam. Nicolaische Verlagsbuchhandlung, Berlin 1989, ISBN 3-87584-267-7 {{de}}</ref> Po boku svých "turnerů" zde demonstroval představu německé gymnastiky. Jeho gymnastické prvky [[hrazda]] a [[bradla]] se používají dodnes.

Friedrich Ludwig Jahn se narodil 11. srpna 1778 ve městě [[Lanz (Prignitz)|Lanz]] v&nbsp;dnešní spolkové zemi [[Braniborsko]] do farářské [[Protestantismus|protestanské]] rodiny otci Alexandru Friedrichu Jahnovi a matce Dorothee Sofii rozené Schultze. Ve třinácti letech ho otec vyslal na gymnázium v [[Salzwedel]]u ([[Sasko-Anhaltsko]]). Po předčasném ukončení se snažil dostudovat na [[Berlín|berlínském]] gymnáziu U šedého kláštera (Zum Grauen Kloster). Jeho neschopnost přizpůsobit se školní disciplíně se projevila i zde nedokončeným studiem. Ale ani studium [[teologie]] a [[filologie]] započaté v roce 1796 na univerzitě v [[Halle]] neskončilo pro Jahna úspěšně a pokoušel se dostudovat na vysokých školách ve [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]], [[Greifswald|Greifswaldu]], [[Göttingen|Göttingenu]]. Nakonec po domácím učitelování (1803-1805 Mecklenburg), cestování a dalších studijních pokusech v Göttingenu a [[Jena|Jeně]] zakotvil v roce 1809 opět v Berlíně, kde působil v klášterním [[Gymnázium|gymnáziu]] a v plamannské škole jako pomocný učitel bez „examen pro facultate docendi“.<ref>Deutsche Biographie - [http://www.deutsche-biographie.de/sfz36860.html Jahn, Friedrich Ludwig]</ref>

Jahnova výstřední povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto střetů měl za následek jeho zatčení a uzavření berlínské tělocvičny. Do roku [[1824]] byl vězněn v pevnosti [[Kolobřeh|Kolberg]]. Po propuštění následoval zákaz Berlínapobytu v&nbsp;Berlíně. Po smrti první manželky se v roce 1825 znovu oženil. Emilie Hentsch mu porodila jednu dceru. V roce [[1840]] mu byl za jeho statečnost v boji proti Napoleonovi propůjčen [[Železný kříž]]. Na jaře roku [[1848]] oblastní turneři z [[Naumburg|Naumburgu]] zvolili Jahna do [[Německý národní parlament|německého národního parlamentu]]. Až do své smrti v roce 1852 žil v ústraní ve městě [[Freyburg]] na řece [[Unstruta]] (až na krátké období v roce 1828, kdy ve městě [[Kölleda]] čelil obvinění z pobuřování), kde byl na jeho památku v roce [[1859]] otevřen památník. Monumenty připomínající jeho zásluhy v tělovýchovné práci stojí nejen na mnoha místech bývalého Pruska, ale najdeme je i na území současné [[Česko|České republiky]] (například v [[Památníky v Aši#Jahnův památník|Aši]], [[Lindava|Lindavě]] u Cvikova nebo v Jiříkově v Děčínském okrese v parku u Moskevské ulice).