Tachov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Služby: vylepšení informací značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
m →Historie a současnost: specifičtější odkaz |
||
Řádek 42:
V roce [[1869]] žilo ve městě 3 857 obyvatel, většinou Němců. V roce [[1895]] byla do města zavedena železnice na trati [[Planá]]–Tachov, roku [[1910]] prodloužená pod [[Český les|Českým lesem]] až do [[Domažlice|Domažlic]]. Do roku [[1930]] se počet obyvatel zvýšil na 7 000. Poté přišla [[Velká hospodářská krize]] a [[druhá světová válka]]. V roce [[1938]] prchla z Tachovska většina zdejší české menšiny, němečtí antifašisté a Židé. Oblast se stala součástí [[Nacistické Německo|Německé říše]].
Po válce bylo pohraničí navráceno [[Československo|Československu]] a došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]]. Po
Po reformě územního členění v roce [[1960]] město zůstalo okresním městem a stalo se střediskem pro území o rozloze 1 379 km² z bývalých okresů Tachov a [[Stříbro]]. Okres Tachov se stal součástí [[Západočeský kraj|Západočeského kraje]]. Kvůli potřebě bytů ve městě začala být stavěna sídliště. Prvním sídlištěm se stalo koncem 50. let sídliště Západ při dnešní ulici Hornická. Kolem roku [[1974]] bylo vystavěno sídliště Východ při dnešní ulici Stadtrodská. Posledním panelovým sídlištěm se stalo kolem roku [[1990]] sídliště [[Rapotín]] na kopci na jižním okraji města, určené především pro armádu a policii. Došlo také k velkému rozvoji průmyslu. Ve Vítkově na severu města byly zřízeny [[Uran (prvek)|uranové]] doly, nejvýznamnějšími průmyslovými podniky se staly Plastimat (dnes Strojplast), Teroz a Rybena. Socialistickým hospodářstvím vznikl podnik Státní statky Tachov. V roce [[1974]] byla na řece [[Mže|Mži]] dostavěna vodní nádrž Lučina, která zásobuje pitnou vodou celé Tachovsko. Pod její hladinou zůstala stejnojmenná obec.
Řádek 50:
V roce [[1980]] mělo město již 11 000 obyvatel. V 80. letech byly v centru města postaveny tři výrazné stavby. Přímo na náměstí se jednalo o obchodní dům Jednota, v Hornické ulici o tehdejší Okresní výbor [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (později byla stavba přestavěna na společenský areál Mže, knihovnu a kanceláře) a kulturní dům, který se začal stavět koncem 80. let a do roku [[1989]] nebyl dokončen. Po roce [[1990]] se dlouho nenašel nikdo, kdo by tuto rozestavěnou stavbu dokončil. Až v roce [[2004]] byla budova dostavěna a stalo se z ní obchodní centrum.
Po sametové revoluci v roce [[1989]] došlo [[Železná opona|k otevření státní hranice]] a Tachov přestal být „zapadlým pohraničním městem“, ale mohl začít těžit ze své polohy na hranicích s Německem. Došlo k privatizaci státních podniků a vzniku nových firem hlavně ve službách. Byla zrušena velká vojenská posádka, kasárna byla přestavěna na kanceláře a sídlo okresního ředitelství Policie. Některé podniky zanikly, ale často došlo k jejich odkoupení zahraničními podnikateli. Tím se podařilo udržet nezaměstnanost v celém okrese lehce pod celostátním průměrem. Ve městě se výrazně zlepšila kvalita služeb a začalo docházet k opravám zchátralých historických památek. V roce [[1997]] došlo k prodloužení [[dálnice D5]] o 88 km úsek Plzeň-[[Rozvadov]]. Tím se dálnice velmi přiblížila k městu (ze sjezdu EXIT 128 [[Bor (okres Tachov)|Bor]] na 12 km). Dálnice podpořila hospodářský rozvoj města i okolí.
V roce [[2000]] vznikly nové kraje. Okres Tachov se stal součástí [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]]. V roce [[2003]] získal Tachov statut [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]. V roce [[2002]] byl zastaven provoz jediné nemocnice v okrese, nemocnice [[Planá]], z důvodu nedostatku odborného personálu a financí. Nemocnice byla následně privatizována a byla znovu otevřena až po sedmi letech. V roce [[2004]] došlo k celkové rekonstrukci a přístavbě budovy [[Okresní soud v Tachově|Okresního soudu v Tachově]].
| |||