Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

| popisek = Část Lipna blíže u  hráze

| šířka = 5 km <ref group="pozn.">u &nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v &nbsp;Pošumaví]]</ref>

| objem = 309 &nbsp;502 &nbsp;000 &nbsp;m³

| název správního celku3 = [[Přední Výtoň]], [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v &nbsp;Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]]

| název správního celku4 = [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]] ...…

| hráz = sypaná s &nbsp;těsnicím jádrem

'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v&nbsp;letech [[1952]]–[[1959]]. S &nbsp;rozlohou 48,7&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] jde o&nbsp;[[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o&nbsp;největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42&nbsp;[[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v &nbsp;Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5&nbsp;km. Na pravobřežní straně zasahuje až k&nbsp;[[státní hranice|státním hranicím]] s&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]].

Historie Lipenské přehrady začala při [[Povodeň na Vltavě (1890)|velkých povodních]] v &nbsp;roce 1890.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které sužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v &nbsp;roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k &nbsp;projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.

K &nbsp;budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v &nbsp;roce 1920]],<ref name=":0" /> v &nbsp;roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k &nbsp;posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

Výstavba přehrady začala v &nbsp;roce [[1952]] a trvala do roku [[1958]]. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[hektar]]ů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo 300 &nbsp;000 &nbsp;m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také lidské obce, osady, cesty, a dokonce i železnice (''detailně v sekci zaniklá sídla a stavby'').

Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 &nbsp;km.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací [[Vodní nádrž Lipno II|přehrady Lipno II]] V &nbsp;říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V &nbsp;polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v &nbsp;podzemí a na vyšebrodské "vyrovnávačce"„vyrovnávačce“ byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. &nbsp;června &nbsp;1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 &nbsp;000 &nbsp;m³ betonu a 1000 &nbsp;m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního zařízení. Dne 1. &nbsp;září téhož roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokončeny.

V &nbsp;únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v &nbsp;časovém sledu po [[Vodní nádrž Vrané|Vraném]], [[Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovicích]] a [[Vodní nádrž Slapy|Slapech]] čtvrtým stupněm [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]]. Dne 15. &nbsp;června &nbsp;1959 poprvé voda roztočila turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.

V &nbsp;roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie [[Státní bezpečnost|StB]], že v &nbsp;prostoru výstavby přehrady Lipno je v &nbsp;provozu ilegální imperialistická [[vysílačka]].<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský z &nbsp;„protistátní skupiny Zenáhlík"Zenáhlík“<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Při výslechu, vedeném tehdy obvyklými metodami StB, se MUDr. Zenáhlík přiznal, že spolupracoval s &nbsp;francouzskou rozvědkou.<ref name=":8" /> Zenáhlík byl při soudním řízení v &nbsp;roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství"tajemství“.<ref name=":0" /> V &nbsp;roce 1968 byly ale znovu Krajským soudem přezkoumány soudní spisy a rozsudek z &nbsp;roku 1954 byl v &nbsp;plném rozsahu zrušen.<ref name=":8" />

Dne 17. &nbsp;srpna &nbsp;[[1975]] v &nbsp;prostoru lipenské přehradní nádrže došlo k &nbsp;incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s &nbsp;příslušníky [[Československá armáda|Československé armády]]. Vzhledem k &nbsp;faktu, že se jednalo již o &nbsp;třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v &nbsp;prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v &nbsp;prostoru [[Dolní Vltavice]] vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z &nbsp;prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládl vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. [[Krajský soud v &nbsp;Českých Budějovicích]] je 14. &nbsp;října t. r. odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k &nbsp;následnému vyhoštění z &nbsp;republiky.<ref>[http://cspvo.presscont.eu/modules.php?name=News&file=article&sid=2 Střelba na hranici – ČESKOSLOVENSKÁ PVO 1950–1992]</ref>

V &nbsp;roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv.<ref>{{Citace periodika

[[Sypaná hráz]] s &nbsp;těsnícím jádrem se nachází v &nbsp;blízkosti&nbsp;obce [[Lipno nad Vltavou]]. Její výška je 25&nbsp;m, délka 296&nbsp;m. Je vybavená 60 &nbsp;tun (včetně betonu 230 tun)<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> těžkými [[ocel]]ovými [[keson]]y proti prosaku vody a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s &nbsp;[[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]].

Před samotnou hrází zatéká voda do [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny Lipno I]]. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma [[Francisova turbína|Francisovými turbínami]] o &nbsp;výkonu po 60 [[Megawatt|MW]]. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie a tak slouží jen jako [[Špičková elektrárna|špičková]] pro doplnění ostatních.

Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v &nbsp;zadní části přehrady u &nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v &nbsp;Pošumaví]]. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 &nbsp;m. Blíže u &nbsp;přehrady u &nbsp;obce Lipno nad Vltavou se nachází [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]], který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.

Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[Seznam vodních sportů|vodní sporty]]. Dále jde díky [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárně Lipno I]] o&nbsp;zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]]. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem [[Pitná voda|pitné vody]]. Poslední obcí, která přestala vodu z &nbsp;přehrady odebírat, byly [[Loučovice]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10 &nbsp;[[Watt|kW]], ty zde začaly jezdit v &nbsp;roce 2015.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika

Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16. &nbsp;červnem až 31. &nbsp;prosincem. K &nbsp;sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V &nbsp;Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.<ref>{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Vodní nádrž Lipno (14).jpg|vlevo|náhled|Hráz Lipna při [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v &nbsp;Česku 2002]], otevřené betonové výpustě]]

Při zničujících [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;srpnu 2002]] Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. &nbsp;srpna průtok pod hrází do 70&nbsp;m³·s⁻¹. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80&nbsp;m³·s⁻¹. Dne 12.&nbsp;srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190&nbsp;m³·s⁻¹, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k &nbsp;omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. Dne 13.&nbsp;srpna už odtok z&nbsp;nádrže dosahoval 320&nbsp;m³·s⁻¹, zatímco přítok byl 470&nbsp;m³·s⁻¹. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v &nbsp;Českém Krumlově, je 90&nbsp;m³·s⁻¹.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Naproti tomu při jarních [[Povodeň v České republice (2006)|povodních v &nbsp;roce 2006]], které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150&nbsp;milionů&nbsp;m³ vody, a povodeň bez potíží pojalo. Při [[Povodeň v Čechách (2013)|povodních v &nbsp;roce 2013]] byla přehrada naplněná na 95 &nbsp;%,<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Vody je hodně, přehrady plné, ale v &nbsp;roce 2002 byla situace horší

Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po [[Sametová revoluce|pádu komunistického režimu v &nbsp;roce 1989]] zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V &nbsp;Lipně nad Vltavou je postavena například [[bobová dráha]], lanový park, na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]] je [[Stezka korunami stromů]].

[[Soubor:Lipno nad Vltavou 01.jpg|náhled|[[Lanová dráha Lipno-Jezerní|Lanová dráha]] vedoucí z &nbsp;obce Lipno nad Vltavou na kopec [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]], v &nbsp;zimě funguje pro lyžaře a v &nbsp;létě pro turisty navštěvující například [[Stezka korunami stromů|Stezku korunami stromů]]]]

Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro [[Slalom na divoké vodě|vodní slalom]], [[rafting]] a podobné sporty. V &nbsp;roce 1967 se zde konalo [[Mistrovství světa ve vodním slalomu]], v &nbsp;roce 2003 [[Mistrovství světa v &nbsp;raftingu]] (WRC). Od roku 2003 se [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|Česko pokoušelo stát]] pořadatelem pro [[letní olympijské hry 2016]] či [[Letní olympijské hry 2008|2020]]. Protože v &nbsp;Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.

Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála postavená podél pravého břehu, s &nbsp;délkou celkem 58,5 &nbsp;km spojuje [[Nová Pec|Novou Pec]], [[Horní Planá|Horní Planou]], [[Černá v Pošumaví|Černou v &nbsp;Pošumaví]], [[Frymburk]], Lipno nad Vltavou, [[Loučovice]] a [[Vyšší Brod]]. Podél pravého břehu vede cyklostezka nazvaná Jezerní, je dlouhá přibližně 50 &nbsp;km.

Hladina lipenského jezera se také využívá k &nbsp;řadě [[Seznam vodních sportů|vodních sportů]]. Kromě koupání jsou zde provozávany [[kánoe]], [[jachting]], jízdy na [[katamarán]]ech, [[windsurfing]], [[Kitesurfing|kiteboarding]] či [[paddleboarding]]. Na hladině se při větrů v &nbsp;nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> K &nbsp;dispozici je například i aquapark v &nbsp;Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v &nbsp;zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie

Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] v &nbsp;[[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]] se v &nbsp;okolí nádrže nacházel rozsáhlý [[Olympijský park Rio-Lipno]], podporovaný [[Český olympijský výbor|Českým olympijským výborem]]. Jeho centrum bylo přímo v &nbsp;[[Lipno nad Vltavou|Lipně nad Vltavou]], další části v sedmi obcích kolem Lipna.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400 &nbsp;000 lidí.<ref name=":6" /> Pod naměstím v &nbsp;Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k &nbsp;vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.<ref>{{Citace elektronického periodika

Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry [[Šumava|šumavskou]] krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u &nbsp;přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují [[Přívozy na Vltavě|přívozy]]. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, ''seřazeno od hráze''):

Existují plány na překlenutí Lipna, které by umožnily lepší propojení obcí u &nbsp;Lipna s &nbsp;Rakouskem a zdejším lyžarským centrem [[Hochficht]]. Byla plánována lanovka z &nbsp;[[Nová Pec|Nové Pece u Lipna]] na horu [[Hraničník]] na česko-rakouském pomezí, ta by ale musela zahrnovat i evakuační pruh který rozporuje se stanovením ochranářů přírody.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika

V &nbsp;plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu [[Šumavské elektrické dráhy]]. Toto je plánovaná trasa: [[Lipno nad Vltavou]] (obec) – [[Skiareál Lipno]] – [[Kobylnice (okres Český Krumlov)|Kobylnice]] – U Skalky – [[Frymburk]] – Frymburk (wellness) – [[Lojzovy Paseky]] – [[Hrdoňov]] – [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]] – [[Kovářov (Frymburk)|Kovářov]] – [[Dolní Vltavice]] – [[Radslav]] – [[Jestřábí (okres Český Krumlov)|Jestřábí]] – [[Černá v &nbsp;Pošumaví]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Většina Lipenské přehrady leží uvnitř [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]]. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z &nbsp;[[buk]]ů, [[Jedle|jedlí]], [[smrk]]ů a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvou je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě plavou kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Byla zde chycena štika vážící 25,40 &nbsp;kg. Zdejší sumci žijí blíže u přehrady a dorůstají délky až dvou metrů.<ref>{{Citace periodika

Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 &nbsp;% dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také [[rašeliniště]]. Řeka protékala údolí řadou [[meandr]]ů.<ref name=":5" />

[[Soubor:Lipno - panoramio (1).jpg|náhled|Lipenská krajina u &nbsp;[[Nová Pec|Nové Peci]], 2007]]

Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mezi roky 1950 až 1958 mnoho lidských osad a obcí. Celkově jich ubylo 89, zanikaly nejen obce v &nbsp;zátopovém území nové přehrady. Mnoho především německých obyvatel se odsud odstěhovalo úplně při [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] pod Druhé světové válce.

Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, na levý břeh Vltavy musela být přesunuta železnice [[Černá v &nbsp;Pošumaví]] – [[Horní Planá]], dlouhá původně 15 &nbsp;km, nově 12,5 &nbsp;km.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie

* [[Černá v &nbsp;Pošumaví]] (zanikla část původní výstavby)<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie