Bořivoj I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 46:
[[Soubor:Křest knížete Bořivoje.jpg|thumb|left|upright|[[Křest]] Bořivoje I., autor [[Václav Ignác Leopold Markovský]] (1789–1846).]]Bořivojovým sídlem snad byl původně [[Levý Hradec]]. Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem v Čechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.
Podle jedné z teorií [[Svatopluk I.|Svatopluk Velkomoravský]] svého zhruba patnáctiletého chráněnce přibližně v roku [[867]] ustanovil knížetem Čechů. Je otázkou
Od roku [[874]] nebo [[875]]<ref>TŘEŠTÍK, Dušan. ''Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)''. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 204 a 205.</ref> byl Bořivoj ženatý s [[Svatá Ludmila|Ludmilou]] (později svatou) z rodu [[Pšované|Pšovanů]] nebo z kmene Srbů. Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Z tohoto manželství vzešlo několik dětí, z nichž jsou doloženi pouze jeho dva synové a následníci [[Spytihněv I.]] a [[Vratislav I.]] Vratislavovými syny a Bořivojovými vnuky pak byli [[Svatý Václav]] a [[Boleslav I.]]
[[Soubor:Kristianslegende.jpg|náhled|upright|List z manuskriptu ''[[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]]'' (14. století)]]
Podle ''[[Kristiánova legenda|Kristiánovy legendy]]'' přijal Bořivoj se svou ženou [[křest]] na Moravě od [[arcibiskup]]a [[Svatý Metoděj|Metoděje]]. Podle této legendy musel český kníže Bořivoj, když se dostavil ke knížeti Svatoplukovi na Velkou Moravu, sedět po způsobu pohanů na podlaze před stolem,
Datování [[Křest|křtu]] je problematické, nejčastěji se uvádí k roku [[883]]. I když už předtím bylo v r. 845 pokřtěno 14 českých knížat (duces Boemanorum) na sněmu v bavorském [[Řezno|Řezně]] (Regensburg), Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace země. Křtem na Moravě čelil Bořivoj expanzivním snahám východofranských panovníků a bavorských biskupů.
Řádek 65:
== Smrt a kosterní pozůstatky ==
[[Soubor:Ruins of the Church of the Virgin Mary in the Prague Castle.jpg|náhled|[[Kostel Panny Marie (Pražský hrad)|Kostel Panny Marie]] na Pražském hradě, kde hrob zůstal prázdný]]
Bořivoj zemřel pravděpodobně mezi
| odkaz na autora = Dušan Třeštík | rok = 1997 | titul = Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935) | vydavatel = NLN | místo = Praha | stránky = 176–195 | poznámka = [dále jen Počátky] | isbn =}}</ref>, kolem poloviny třetího desetiletí svého života. Po něm převzal na krátkou dobu vládu velkomoravský kníže [[Svatopluk I.|Svatopluk]]. Po smrti Svatopluka v roce [[894]] se českým knížetem stal Bořivojův syn [[Spytihněv I.]] Není přesně známo
== Spekulace o původu ==
| |||