Feromon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Doplnění aktuálních informací ohledně feromonů. Kromě jiných i http://www.nytimes.com/1993/09/07/science/human-nose-may-hold-an-additional-organ-for-a-real-sixth-sense.html značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
== Feromony u lidí ==
Profesor MUDr. David Berliner z lékařské fakulty Salt Lake City v Utahu prokázal určitý a nezanedbatelný vliv lidských látek a vůní pod společným názvem lidské feromony na lidské chování. Své pokusy z extraktů z lidské kůže testoval nejprve na svých spolupracovnících, posléze na dalších dobrovolnících. Prokázal, že mužské feromony ovlivňují opačné pohlaví k vyšším sympatiím k jedinci, který je vyzařuje. Současně podvědomým reflexním působením vlivem na pohlavní orgány, jejích prokrvením resp. procitlivěním se zvyšuje i intimní touha. Na rozdíl od jiných savců je u člověka tento efekt mnohem komplexnější daný prostředím, psychickým rozpoložením, celkovou atmosférou a celkovým působením jedince vyzařujícího tyto látky. Zajímavostí bylo vedlejší zjištění pokusů profesora Berlinera a jeho kolektívu. Ve svých studiích zjistili, že mužské feromony působí velice pozitivně na ženy s MS (menstruační syndrom). Působením těchto látek byly potlačované tenze a algické menstruační symptomy. Takže celkově snížily tyto vůně potřeby užívání analgetik v době menstruace. Dalším důkazem působení feromonů bylo poznání, že v testovacích skupinách lidí profesor Berliner se svým týmem zjistil, že došlo k postupnému plnému sladění menstruačních cyklů žen v jednom kolektivu. A to nejčastěji podle cyklu nejsilnější nejdominantnější ženy. Jazykem pravěké evoluce bychom mohli říct, že se skupina jedinců připravuje na společné hárání a páření. A tedy přivádění potomků na svět v době hojnosti jídla. Jak je tomu u většiny jiných savců. ''(Pro upřesnění lidští předkové resp. ženy měly ovulaci a menstruaci pouze 1x - 2x ročně).'' Obráceně ženské látky a vůně zvané ženské feromony mají významný vliv na podvědomí opačného pohlaví. Kdy často u pozorovaných jedinců ve studiích docházelo k zájmům a sympatiím ze strany mužů k ženám, nositelkám feromonů. Stejně i tady bylo pozorováno podvědomé sekundární ovlivnění na prokrvení a zvýšení citlivosti pohlavních orgánů. A tedy následně i intimní roztouženost. Dá se tím pádem domnívat, že jsou to vlivy a pozůstatky lidského vývoje po miliony let v souladu s evoluci živočišných druhů. Na rozdíl od savců a dalších živočichů člověk tento vliv vědomě nevědomě doplnil a nahradil jiným efektem. Na druhé pohlaví působí konverzaci, vizáží, sociálním postavením, majetkem... Nic méně feromony působí na podvědomé úrovni i na lidi. Je jen otázkou, na kterého jedince a v jakou dobu jak intenzívně.
Zpočátku neexistovala žádná studie potvrzující přímý vliv feromonálních látek na lidské chování. Taková role feromonů se tehdy pohybovala spíše ve spekulativní sféře a zůstávala kontroverzní. Ovšem stejně diskutabilní to bylo též u hmyzu, u kteréhož se později zjistilo, že feromony jsou jejich hlavní komunikací, díky které funguje celé jejich společenství, obvzláště pak u mravenců. Na trhu se dnes vyskytují výrobky s obsahem látek pod společným názvem lidské sexuální feromony s afrodiziakálními účinky. Lidské feromony jsou bez jakékoli vůně. Proto se jejích vliv v komerčních preparátech posiluje společným působením s určitým konkrétním parfémem. Náklady na výrobu jsou vyšší, čemu odpovídá i cena takových preparátů.
Ještě nebylo zcela potvrzeno, že stejně jako u hmyzu, tak i u savců, včetně lidí, mají feromony také – leckdy zásadní – vliv na chování. Ale tento vliv je díky lidské inteligenci zahrnující hlavně pokročilou verbální či písemnou komunikaci zcela minimální a s každou další generací slabší, ostatně stejně jako všechny zvířecí instinkty jako například cítění přicházející bouře či zemětřesení. Komunikace lidí nabrala zcela jinou úroveň, což činí lidské feromony relativně zbytečné a to způsobuje degeneraci jejich cítění. Lidský rozum všechny tyto pudy potlačuje, čím chytřejší jedinec, tím více jsou tyto základní pudy slabší, včetně vnímání feromonů. Přesto však lidé, aniž by to věděli, stále zjišťují náladu jiného jedince z obrovské části na základě jeho feromonů, které nevědomky vycítí, než na základě jeho grimasy. Tento proces je značně subjektivní, schopnost cítění feromonů, ačkoli u každého nevědomky, se může u různých jedinců lišit až téměř tisícinásobně. U dětí je tato schopnost mnohem silnější, nerozhodují se totiž na základě vzhledu, ale pouze právě tohoto cítění. Proto mohou v klidu spát v náručí někoho, kdo navenek vypadá jako kriminálník, a naopak brečet v náručí někoho, kdo vypadá navenek jako svatý člověk, neboť jak se říká: "Děti vycítí zlo." Ale dříve se nevědělo proč, nyní víme, že to je právě díky feromonům, ale postupem času tato schopnost samosebou slábne, jak se dítě učí mluvit, či myslet a primitivní pudy, jako je tento, jsou nahrazeny rozumem.▼
▲
Což ovšem v žádném případě neznamená, že to již vymizelo. I lidé podvědomě přijímají feromony, které následně ovlivňují jejich chování, aniž by to tušili. Tímto způsobem - stejně jako zvířata - vycítí strach i jiné pocity, jen ne zdaleka tak silně jako zvířata, ale má to vliv na jejich chování, přestože si to neuvědomují. Například: pokud jsou k někomu agresivní a ten někdo má strach, tak to jejich agresi výrazně stimuluje, a to bez jejich vědomí. A ten, který má strach, když zase ucítí zesílení agrese, tak to stimuluje zase jeho strach, nebo i hněv, v závislosti na kontextu a povaze jedince. Totiž agrese je něco jako zvířecí instinkt lovce, a ten když cítí strach oběti, tak cítí také, že má nějak navrh a to ho stimuluje. Zatímco oběť, u které převažuje právě instinkt strachu, když vycítí silnější agresi lovce, stimuluje to potom její strach. Stejně jako u zvířat, ale lidé to prostě vnímají mnohem spořeji. Tak to funguje i u šikany, například ve školách, je to podobné jako ve vlčích smečkách, obvykle jde o agresi většiny vůči nejslabšímu jedinci, a jsou to právě feromony, co stimuluje tohle zvířecí chování, dokazování si, kdo je nadsamec či nadsamice, a i když je oběť fyzicky zdatnější, stále může být slabší po psychické stránce, a právě tohle vyzradí útočníkům feromony. Neboť u dětí, jak je již výše uvedeno, jsou zvířecí instinkty zpravidla silnější než u dospělých, protože rozum je s věkem potlačuje postupně. Čím více přichází s věkem uvědomění, zkušenosti a sebeovládání, tím více zvířecí instinkty ustupují. Samozřejmě i to je silně individuální záležitost v závislosti na povaze, inteligenci a genomu daných jedinců.
Řádek 20 ⟶ 22:
Proč se pes nebo i člověk na nějakém místě cítí jaksi nepříjemně? Například někde, kde se stala vražda, ale oni o tom nevědí? Opět v tom jsou feromony. Ten strach, beznaděj, násilí, bolest a hněv oběti se otiskl ve feromonovém zápachu, který na místě činu zůstává ještě ohromně dlouho po incidentu. Dříve si lidé mysleli, že je v tom nadpřirozeno, protože o feromonech nemohli nic vědět. Dnes už se však ví, že to způsobují právě feromony, ten nepříjemný pocit na místě, kde se stalo neštěstí a naopak. Proč je pes nervózní poblíž hřbitova? Cítí feromony smutku, zoufalství, beznaděje či hněvu, který tam lidé zanechávají. A cítí to mnohem mocněji než lidé, pes takové věci vycítí i tam, kde si člověk ničeho nevšimne.
U lidí - jak už bylo výše avizováno - slouží feromony ale především k afrodiziakálním účinkům, neboť vzhled muže/ženy není zdaleka jediným koitálním stimulantem. Jsou to právě feromony, co především řídí instinkty potenciálních sexuálních partnerů/partnerek v závislosti na jejich zdraví, plodnosti a hormonálnímu rozpoložení, proto lidem mohou některé ženy/muži připadat mnohem více atraktivní než jiné/jiní, přestože zdaleka nejsou tak krásné/krásní.
| |||