Jan Kalvín: Porovnání verzí

'''Jan Kalvín''' ([[francouzština|franc.]] psán '''Jean Calvin''', [[Italština|it.]] '''Giovanni Calvino'''; vlastním jménem '''Jean Cauvin''') ([[10. červenec|10. července]] [[1509]], [[Noyon]] v [[Pikardie|Pikardii]] – [[27. květen|27. května]] [[1564]], [[Ženeva]]) byl [[ŠvýcarskoFrancie|švýcarskýfrancouzský]] teolog [[Francie|francouzského]] původu, významný představitel křesťanské [[reformace]] [[16. století]], zakladatel [[Kalvinismus|kalvinismu]].

Studoval v [[Paříž]]i teologii a práva, roku [[1533]] se seznámil s naukou [[Martin Luther|Martina Luthera]] a [[1535]] se stal protestantem. Musel Paříž opustit a cestoval do [[Itálie]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]]. V [[Basilej]]i se setkal s kazateli [[Heinrich Bullinger|Heinrichem Bullingerem]] a [[Guillaume Farel|Guillaumem Farelem]] a roku [[1536]] vydal své nejznámější dílo, „''[[Institutio Christianae religionis|Instituce]]“''. Téhož roku přišel do [[Ženeva|Ženevy]], kde ho Farel vyzval, aby zůstal a pracoval pro reformaci. Kalvín vypracoval přísný obecní řád, který narazil na silný odpor, takže [[1538]] byli oba ze Ženevy vypovězeni. Kalvín odešel do [[Štrasburk]]u, kde přednášel [[Biblická teologie|biblickou teologii]], ale roku [[1541]] ho ženevští radní požádali, aby odpověděl jejich arcibiskupovi, který je chtěl přimět k návratu ke [[katolictví]]. Kalvínova odpověď městskou radu přesvědčila natolik, že ho pozvali zpět a slíbili, že se jeho obecnímu zřízení podřídí.

Kalvín vydal svůj Ženevský katechismus a zavedl ve městě přísný řád, a i když nevykonával přímo vládu, měl na ni velký vliv. Svojí autoritou prosadil mj. zákaz zábav, které sváděly k nemravnostem a nezřízenosti (tanec, jisté hry), aby se lidé mohli soustředit na [[Bůh|Boha]], na poctivou práci a šetrnost. Zákaz zlatých šperků přinutil ženevské [[Zlatník (řemeslo)|zlatníky]], aby si hledali jiné zaměstnání, a položil tak základ švýcarského hodinářství.<ref>http://www.fhs.ch/en/history.php</ref> Za čarodějnictví bylo roku [[1545]] upáleno 23 osob a pronásledování [[Heretik|heretiků]] vyvrcholilo upálením francouzskéhošpanělského teologa [[Michael Servetus|Michaela Serveta]] roku [[1553]], což nebylo pouze Kalvínovo rozhodnutí, nicméně se o ně významně přičinil.

Proti tomuto činu pozdvihl odvážně svůj hlas Kalvínův vrstevník Šebestián Castellio, neobyčejně vzdělaný humanista, klasický filolog a teolog. Vystihl, že Kalvín je vládychtivý muž, který si osobuje monopol na pravdu a který omlouvá osobní nesnášenlivost službou bohuBohu. Ve spise Contra libellum Calvini (1555]) je reformátor obžalován z despotismu a vraždy.