Seznam kulturních památek v městské části Brno-sever: Porovnání verzí

→‎Zábrdovice (Brno-sever): +káznice na Cejlu +wikilink
m (linky)
(→‎Zábrdovice (Brno-sever): +káznice na Cejlu +wikilink)
|Zdroj souřadnic datum přístupu=2017-09-21
}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Káznice-na-Cejlu2015n.jpg
|Commons=Káznice na Cejlu (Brno)
|Název=Bývalá káznice a věznice s kaplí Nanebevzetí Panny Marie
|Článek=Brněnská káznice
|Adresa=Zábrdovice, Bratislavská 249/68, Cejl 649/71, Soudní 469/2
|Obec=Brno
|Zeměpisná_šířka=49.1996106
|Zeměpisná_délka=16.6225894
|Popis=Bývalá káznice a věznice s kaplí Nanebevzetí Panny Marie. Byla postavena v letech 1772 až 1776 na základě dvorského dekretu ze dne 4. srpna 1770 jako zemská káznice pro Moravu. Projekt byl řešen zcela v souladu s dobovou vzorníkovou literaturou. Zpočátku však nesloužil tomuto účelu, roku 1778 sem byl přemístěn sirotčinec z bývalé brněnské jezuitské koleje. Až roku 1784 byla budova předána vězeňské správě. Na konci 18. století byl objekt upraven podle projektu Karla Jacobiho z Eckholmu. Věznice byla rozdělena na mužské a ženské oddělení. V objektu bylo 16 cel, byty zaměstnanců, kanceláře, kaple, pracovní dílny pro vězně (tkalcovna a přádelna lnu, dílna na předení vlny, krejčovská a obuvnická dílna), prádelna, sušárna a další provozní místnosti. Na nádvořích byly umístěny kryté studně. Ve 40. letech 19. století bylo podle projektu Josefa Seiferta a Josefa Jacobiho přistavěno křídlo s průčelím do Bratislavské ulice a trojkřídlý blok s reprezentativním vstupem z dnešní ulice Cejl, od roku 1850 zde sídlil brněnský zemský trestní soud., a patrně byl v této době interiérovými úpravami zvýšen počet cel. Na počátku 20. století bylo přestavěno patrové křídlo a úřední dům směrem do Bratislavské ulice, byly upraveny jednací sály, vytvořeny nové kanceláře a byty pro přednostu věznice, kontrolora a inspektora. V období 1. republiky v objektu zasedal krajský soud a ve věznici se nacházela oddělení pro ženy, muže a mladistvé, kapacita byla přibližně 400 vězňů. Za protektorátu zde kromě českého krajského trestního soudu sídlil ještě německý zemský soud a část budovy (7 cel) byla zabrána pro ženské oddělení Gestapa. 25. srpna a 20. listopadu 1944 byl objekt poškozen nálety, zničeny byly střechy a vězeňská knihovna, roku 1946 byla opravena. Roku 1956 byla věznice zrušena, až do roku 2007 prostory sloužily jako depozitář Moravského zemského archivu.
|Poznámka=
|Id_objektu=105970
|Památkou_od=2016-11-30
|Památkou_do=
|Wikidata=Q20851127}}
</table>