Kleomenés II.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Odebrání šablony problém s autorským právem u článků, které vznikly překladem
Luppus (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 4:
Na trůn nastoupil po svém bratrovi [[Agésipolis II.|Agésipolovi]], který zemřel bezdětný. Králem se stal v době, kdy hegemonie Sparty v [[Starověké Řecko|Řecku]] byla už jen vzpomínkou. Tuto pozici si výboji postupně vydobyla [[Starověká Makedonie|Makedonie]]. Po bitvě u [[Chaironea|Chaironei]] se Makedonie v čele s králem [[Filip II. Makedonský|Filipem II.]] Stala pánem Řecka. O rok na svolaném kongresu v [[Korint]]u při účasti všech řeckých států (s výjimkou Sparty) vyhlásili program obecného uspořádání poměrů. Řecké státy si na návrh Makedonie vytvořili volnou [[Federace|federaci]] a zachovaly si úplnou nezávislost ve věcech vnitřních. Ještě v témže roce na druhém zasedání souhlasili s návrhem krále Filipa na společnou vojenskou výpravu proti [[Staroperzská ríša|Persii]]. Král Filip II. byl zanedlouho zavražděn a úloha vedení vojenské výpravy proti Peršanům připadla jeho synovi [[Alexandr Veliký|Alexandrovi]]. Řecké vojsko se na výpravu vydalo v roce [[334 př. n. l.|334 před Kr.]]
 
Není známo o žádných aktivitách krále Kleomena v těchto časech ani během jeho dlouhého panování, ale je známo, že Sparta se zpočátku držela stranou, ale v roce [[331 př. n. l.|331 před Kr.]] Využila Alexandrovu nepřítomnost a povstala proti rostoucímu vlivu makedonské moci. Od Peršanů dostali finanční pomoc, čímž měli i vojenskou podporu řeckých žoldáků. K rozhodujícímu střetnutí protivníků došlo u města [[Megalopoli]]s. Podle popisu starořeckého historika [[Diodóros Sicilský|Diodóra Sicilského]] to byla velmi krvavá bitva. Přestože měl nepřítel početní převahu, Sparťané, kterým velel Kleomenov spolukráľ Agis, bojovali zuřivě a dlouho udržovali své postavení, ale nakonec podlehli. V bitvě padlo 6 000 Sparťanů isi s králem AGIDAgidem, který zemřel hrdinskou smrtí. Naděje Sparty o obnovení svého mocenského postavení tím skončili a Sparta byla nucena uzavřít mír.
 
Kleomenes vládl dlouhých šedesát let. Měl dva syny [[Akrotatos|Akrotata]] a [[Kleonymos (Sparta)|Kleonyma]]. Když v roce [[309 př. n. l.|309 před Kr.]] Zemřel [[Gerúsia]] po sporu s [[Efor]]ie rozhodla, že jeho nástupcem se stane [[Areus I.|Areus]] syn jeho staršího už nebohého syna Akrotata.