Argentina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mik013 (diskuse | příspěvky)
m Aktualizace HDI
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m typo, pravopis, wikiodkazy
Řádek 22:
| HDImísto = 40
| jazyk = [[španělština]]
| náboženství = [[křesťanství]] 94 % (katolické, vč. vých. katolíků 93  %, protestantské 1  %), [[judaismus]] 1  %, ostatní 5  %, z toho 2 % muslimové
| nejvyšší hora = [[Aconcagua]]
| výška nejvyšší hory = 6 959
Řádek 73:
Velkou hospodářskou krizí na konci 20. let [[20. století]] skončila doba velkého rozkvětu argentinské ekonomiky. V následujících letech převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými. Za reformního, ale i populistického politika platil po dlouhou dobu dvakrát zvolený [[Juan Perón|Juan Domingo Perón]], obviňovaný ze sociální demagogie a sympatií k [[fašismus|fašismu]]. Po něm získala jméno politika [[perónismus|peronismu]], která se v praxi projevovala rozsáhlým znárodňováním, podporou odborů, snahou o zlepšení sociálního postavení a rozšíření politických práv dělníků i nejchudších venkovanů, posilováním prezidentské autority a antiklerikalismem (v r. [[1955]] argentinskou vládu exkomunikoval papež [[Pius XII.]]). Po porážce [[Nacistické Německo|Třetí říše]] uteklo do Argentiny mnoho nacistických pohlavárů, např. [[Adolf Eichmann]] nebo [[Josef Mengele]].
 
[[Juan Perón|Perón]] zastával úřad prezidenta republiky pro funkční období [[1946]]–[[1952]] a 1952-1952–[[1958]]. Nicméně sílící bouře, které jeho vládu v padesátých letech provázely, nakonec vedly k tomu, že se na pozvání [[Francisco Franco|generála Franka]] roku [[1955]] uchýlil do madridského exilu. Následně čelila Argentina stupňující se politické krizi, provázené vojenskými puči a vlnou terorismu, která vrcholila v roce [[1970]]. Nakonec se Juan Domingo Perón vrátil z exilu a stal se roku [[1973]] potřetí prezidentem Argentiny, kteréžto funkční období ukončila hned [[1974|následujícího roku]] jeho smrt.
 
=== Vojenská diktatura ===
Řádek 206:
Argentina měla podle sčítání v roce 2001 asi 36 260 130 obyvatel; to odpovídá hustotě asi 13 obyvatel/km². Podle sčítání z roku 2010 to bylo 40 091 359 obyvatel.<ref name="pop2009">{{cite web|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110706084227/http://www.indec.mecon.ar/nuevaweb/cuadros/2/proyecciones_provinciales_vol31.pdf|archivedate=6 July 2011|url= http://www.indec.mecon.ar/nuevaweb/cuadros/2/proyecciones_provinciales_vol31.pdf|title= Proyecciones provinciales de población por sexo y grupos de edad 2001–2015|work=Gustavo Pérez|format= PDF|publisher=[[INDEC]]|page= 16|language=Spanish}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.censo2010.indec.gov.ar/ |title=Censo 2010: Censo Nacional de Población, Hogares y Viviendas|language=Spanish|publisher=Censo2010.indec.gov.ar | archiveurl= https://web.archive.org/web/20110615003729/http://www.censo2010.indec.gov.ar/| archivedate= 15 June 2011 | deadurl= no}}</ref>
 
Přibližně 87&nbsp;% obyvatel žije ve městech s více než 2 000 obyvateli, z čehož 11,5 milionu připadá na aglomeraci Gran [[Buenos Aires]], která má hustotu obyvatelstva asi 2 989 obyvatel/km².
 
Město a celá provincie [[Buenos Aires]] mají celkem 16,6 milionu, provincie [[Córdoba (argentinská provincie)|Córdoba]] a [[Santa Fe (argentinská provincie)|Santa Fe]] každá asi 3 miliony obyvatel, čili v těchto třech, v centrální části země ležících provinciích, žije více než 60&nbsp;% obyvatel země.
 
Zbývající, vzdálenější části země jsou osídleny naproti tomu velmi řídce, především na suchém jihu, kde připadají na kilometr čtvereční pouze asi tři obyvatelé.
Řádek 228:
}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.argentina.gov.ar/argentina/portal/paginas.dhtml?pagina=1669|title=About Argentina|publisher=Government of Argentina| archiveurl= https://web.archive.org/web/20090919230812/http://www.argentina.gov.ar/argentina/portal/paginas.dhtml?pagina=1669| archivedate= 19 September 2009 | deadurl= no}}</ref> V průběhu 18. a zejména 19. století byla Argentina zemí s druhou největší imigrační vlnou na světě, s 6,6 miliony, po [[Spojené státy americké|USA]] (množství přistěhovalců asi 27 milionů) a před zeměmi jako je Kanada, Brazílie a Austrálie.<ref name="ref1">https://web.archive.org/web/20070610215422/http://www.cels.org.ar/Site_cels/publicaciones/informes_pdf/1998.Capitulo7.pdf</ref><ref name="ref2">https://web.archive.org/web/20110814202421/http://docentes.fe.unl.pt/~satpeg/PapersInova/Labor%20and%20Immigration%20in%20LA-2005.pdf</ref>
 
Pozoruhodné je, že se v té době populace každé dvě desetiletí zdvojnásobila. Tento názor přežil ve rčení ''Los Argentinos descienden de los Barcos'' (''Argentinci pocházejí z lodí''). Proto většina Argentinců pochází z velké imigrační vlny do Argentiny z let 1850 až 1955)<ref name="Lizcano">{{cite book|url=https://books.google.com/?id=LcabJ98-t1wC&pg=PA93|title=Composición Étnica de las Tres Áreas Culturales del Continente Americano al Comienzo del Siglo XXI|isbn=978-970-757-052-8|author=Fernández, Francisco Lizcano|year=2007}}</ref><ref name=statesmen>{{cite web|url=http://www.worldstatesmen.org/Argentina.html|title=Argentina|publisher=World Statesmen.org|author=Cahoon, Ben}}</ref>a velká většina těchto přistěhovalců pochází z různých evropských zemí. Většina z nich přišla z [[Itálie]] a [[Španělsko|Španělska]]<ref>[https://web.archive.org/web/20070610215422/http://www.cels.org.ar/Site_cels/publicaciones/informes_pdf/1998.Capitulo7.pdf Capítulo VII. Inmigrantes]. CELS – Informe 1998</ref> Většina Argentinců pochází z několika evropských etnických skupin. Převažuje italská většina (55&nbsp;% Argentinců má [[Italové|italský]] původ), následuje [[Španělé|španělská]] většina. Odhaduje se, že asi 17&nbsp;% populace má [[Francouzi|francouzský]] původ,<ref>{{cite web |url=http://www.canalacademie.com/ida1009-Les-merveilleux-francophiles-argentins-1.html?var_recherche=argentin|title=Canal Académie: Les merveilleux francophiles argentins–1 |quote=Il faut savoir qu'en 2006, 17% d'Argentins ont un ancêtre venu de France. Près de 6 millions d'Argentins ont donc des origines françaises.}}</ref> a asi 8&nbsp;% [[Němci|německý]].
[[Soubor:Despedida a S.S. Papa Francisco - 24807441200.jpg|náhled|vpravo|[[František (papež)|Papež František]] se narodil a vyrostl v Argentině. Má italský původ]]
 
Argentina je také domovem pro významnou populaci [[Arabové|Arabů]] či lidí s částečným arabským původem, většinou ze [[Syřané|Sýrie]] a [[Libanon]]u (v Argentině jsou považovány za [[bílá rasa|bělochy]], podobně jako při sčítání lidu v [[Spojené státy americké|USA]]). Asijská populace tvoří zhruba 180 000 lidí, z nichž je většina [[Čína|čínského]]<ref>{{cite web|url=http://www.clarin.com/sociedad/comunidad-china-duplico-ultimos-anos_0_343165728.html|author=Sánchez, Gonzalo |title=La comunidad china en el país se duplicó en los últimos 5 años |publisher=Clarin.com|date=27 September 2010}}</ref>a [[Korejci|korejského]] původu. Dále tu existuje významná [[Japonci|japonská]] komunita, jejíž původ sahá do počátku 20. století.
 
Studie provedená argentinským genetikem Danielem Corachech na 218 jedincích v roce 2010 zjistila, že se genetická mapa Argentinců skládá ze 79&nbsp;% z různých evropanůEvropanů, především italského a španělské původu, 18&nbsp;% z různých domorodých etnik a 4,3&nbsp;% z afrických etnických skupin. 63,6&nbsp;% lidí z testované skupiny mělo přinejmenším jednoho domorodého předka.<ref name="onlinelibrary.wiley.com">[http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-1809.2009.00556.x/full Inferring Continental Ancestry of Argentineans from Autosomal, Y-Chromosomal and Mitochondrial DNA - Corach - 2009 - Annals of Human Genetics - Wiley Online Library<!-- Bot generated title -->]</ref><ref>[http://www.scielo.org.ar/scielo.php?script=sci_abstract&pid=S0025-76802006000200004&lng=es&nrm=iso&tlng=es Medicina (B. Aires) vol.66 número2; Resumen: S0025-76802006000200004<!-- Bot generated title -->]</ref>
 
=== Náboženství ===
Přes 90&nbsp;% obyvatel se hlásí ke [[křesťanství]], které je také státním náboženstvím.
 
Z toho 93&nbsp;% katolíci, vč. východních katolíků:
 
1) arménští katolíci: Eparchie sv. Řehoře z Nareku v Buenos Aires, vznikla 1989, 2015-16 – 16&nbsp;600 věřících, 2014-16 – 16&nbsp;350, 2010 i 2000-16 – 16&nbsp;000,
 
2) maronité: Eparchie sv. Šarbela v Buenos Aires, vznikla 1990, 2015-720 – 720&nbsp;000 věřících, počet narůstá- 2014-713 – 713&nbsp;000, 2010 i 2000-700 – 700&nbsp;000,
 
3) řeckokatollíciřeckokatolíci-melchité: Apoštolský exarchát v A., Cordoba, vznikl 2002, 2015-310 – 310&nbsp;700 věřících, počet narůstá, 2014-305 – 305&nbsp;400, 2010-300 – 300&nbsp;000.
 
Další 1&nbsp;% jsou protestanti. Dále jsou tam i další křesťané arabského původu, vč. pravoslavných. Z křesťanské rodiny syrsko-arménského původu pochází i bývalý prezident Carlos Saúl Menem. Minoritu, asi 2%, tvoří muslimové.
 
== Kultura ==
[[Soubor:Posta de San Luis.jpg|náhled|Obraz ze života [[gaučo|gaučů]] v pampě v 19. století]]
Argentinská kultura je poznamenána mnohonárodnostním a multikulturním charakterem jejich obyvatel, silnými formami projevy synkretismu a kladného hodnocení pokroku a modernity, společně bez konfliktů s dvojím pocitem sounáležitosti s evropskou a latinskoamerickou kulturou. Mexický básník [[Octavio Paz]] navíc jednou řekl, že „Argentinci jsou Italové, kteří mluví španělsky a jsou stvořeni po francouzsku“.
 
=== Literatura ===
Argentinská literatura zaujímá v literatuře španělsky mluvících zemí výrazné místo. Stačí jen zmínit Martína Fierra z konce devatenáctého století, jehož knihy byly přeloženy do více než 70 jazyků, nebo z 20. století [[Jorge Luis Borges|Jorgeho Luise BorgesBorgese]], [[Julio Cortázar|Julia Cortázara]], Adolfa Bilte Casrese, [[Ernesto Sábato|Ernesta Sábata]] nebo [[Juan Gelman|Juana Gelmana]].
 
=== Hudba ===
[[Soubor:Street tango.jpg|náhled|Argentinský pár tančí tango]]
Nejznámějším argentinským tancem je pravděpodobně [[Argentinské tango|tango]]. Je to taneční a hudební styl, který se zrodil na předměstí Buenos Aires, je silně spojen s Argentinou a Uruguayí, nejvíce však s argentinským hlavním městem. Titul krále tanga je připisován ke [[Carlos Gardel|Carlosi Gardelovi]] a celosvětově je uznávaný také rodák z Mar de Plata [[Ástor Piazzolla|Astor Piazzolla]].
 
Argentinský folklor se sbírá většinou z uměleckých projektů z vnitrozemí státu. V mnoha oblastech dnes převládají tradiční styly například zambas, cuecas, chacarerar, chamarritas, chamamés, malambo, ale i přesto se produkují po celé zemi. Mezi největší producenty těchto stylů patří [[Atahualpa Yupanqui|Atagualpa Yupanqui]], [[Mercedes Sosa]] a Soledad Pastorutti.
 
=== Sport ===
Řádek 278:
 
==== Tenis ====
Hlavními hvězdami argentinského tenisu jsou [[Guillermo Vilas]] a [[Gabriela Sabatini]]. Nynějšími reprezentanty Argentiny v tenise jsou [[David Nalbandian]], šampión Masters z roku 2005, [[Juan Martín del Potro]] (vítěz US Open 2009), [[Gastón Gaudio]], vítěz Roland Garros 2004 a také argentinští dubloví zabijáci Guillermo Coria a [[Paola Suárezová]] (triumfy z OH 2004 a čtyři z Roland Garros). Argentinci byli celkem pětkrát ve finále Davis Cupu, z toho jedno - v roce 2016 vyhráli.
 
==== Rugby ====