Židé v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Literatura: Doplněn do Literatury jeden aktuální knižní titul.
m http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191
Řádek 112:
[[Komunistický režim v Československu|Komunistický režim]] začal velmi brzy vůči židům vystupovat nepřátelsky a znovu vyvolával antisemitské předsudky. Na vlně lidového antisemitismu participoval i [[Proces se Slánským|proces]] s [[Rudolf Slánský|Rudolfem Slánským]] a tzv. „spikleneckým centrem“, v němž ze 14 obviněných bylo 11 označeno jako „židovského původu“, jak zdůraznilo [[Rudé právo]]. Z jedenácti popravených pak bylo osm židovského původu. Podobně jako i u jiných vyznání, byla i židům omezena jejich náboženská svoboda.<ref>Pěkný (2001). Str. 353–355.</ref> V padesátých letech byly rovněž zinscenovány procesy, jejichž obětí byli lidé, kteří se angažovali v pomoci Izraeli v roce 1948 a později ([[Eduard Goldstücker]]).<ref>Pěkný (2001). Str. 542.</ref> Také diplomatické styky s [[Izrael]]em, který koncem 40. let Československo podporovalo, byly roku [[1967]] po [[šestidenní válka|šestidenní válce]] přerušeny.<ref>Pěkný (2001). Str. 356.</ref>
 
Po kratičkém uvolnění v období [[Pražské jaro 1968|Pražskéhopražského jara]] mnozí židé emigrovali hned po sovětské okupaci, ostatní pak čekala nová vlna perzekucí – v rámci operací [[Státní bezpečnost]]i v 70. a 80. letech nazvaných [[Akce Asanace|Asanace]] a [[Akce Pavouk|Pavouk]] byla řadě Židů „nabídnuta“ možnost vystěhování se z ČSSR, což většina využila. I přes perzekuci ze strany státních orgánů se však podařilo udržet náboženský život v židovských obcích.<ref>Pěkný (2001). Str. 355–357.</ref>
 
== Současnost ==