Verze z 6. 12. 2017, 03:23 editovat Kacir (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 212 653 editací rv / obecný, přehledový článek přece nemá ambici mapovat aktuální referenda v ČR, USA či Rusku, ale popsat principy a praxi ve státech; ze "Situace v Česku" vytvořit článek a tam sledovat aktuálnost referend; viz přehledové en, fr iw ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 1. 2018, 15:01 editovat zrušit editaci Filoman (diskuse \| příspěvky) 590 editací m čárka značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 66: Český právní řád umožňuje pořádání tzv. ''[[místní referendum\|místního referenda]]''.<ref>http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/referend.html</ref><ref>http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/refere2.html</ref> Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice účasti. Původní zákon č. 298/1992 Sb. tuto hranici stanovil na 25 % oprávněných voličů. Zákon č. 22/2004 Sb. (proti kterému hlasoval pouze senátor [[Jaroslav Kubera]]<ref>[http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=32895&o=4 22. schůze, 100. hlasování, 23. října 2003, 15:13, Vládní návrh zákona o místním referendu], Poslanecká sněmovna PČR</ref><ref>[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=3402&O=4 12. schůze, 54. hlasování, 11. 12. 2003 – senátní tisk 210 - Návrh zákona o místním referendu a o změně některých zákonů, schválit], Senát PČR</ref>) zvýšil účast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněných voličů. Největší obcí, kde se podařilo v letech 2004 až 2007 překročit tuto hranici, byla [[Velká Bíteš]] s necelými 4 000 voliči.<ref>Filip Rigel (Nejvyšší správní soud): [http://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/sprava/rigel_filip.pdf Platnost a závaznost rozhodnutí v místním referendu ve světle zkušeností z praxe], In ''Europeanization of the national law, the Lisbon Treaty and some other legal issues'' (CD ROM). 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2008. s. 618-628, 11 s. ISBN 978-80-210-4630-6.</ref> Např. v místním referendu o poloze [[Brno hlavní nádraží\|hlavního nádraží v Brně]], konaném v roce 2004 a iniciovaném sdružení [[Nádraží v centru]], přišlo k urnám 25 % oprávněných voličů, takže podle tehdejší úpravy bylo neplatné, a to přestože se rozhodovalo o největším projektu v historii města (celková výše investic cca 30 miliard Kč). Od přijetí novely zákona č. 169/2008 Sb. je hranice platnosti stanovena na 35 % účasti všech oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala většina hlasujících a nejméně 25 % všech oprávněných voličů, tedy i těch, kteří nevolili. Při účasti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zúčastněných.<ref name="MistniQuorum">Jan Břeň: [http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6352602 Místní referendum - nová pravidla pro jeho platnost a závaznost], Deník veřejné zprávy, 9. 1. 2009, zdroj: OF 5/2008</ref> Největší obcí, kde se od té doby podařilo platné místní referendum uspořádat, byla v roce 2013 [[Plzeň]].<ref>Miroslav Petr, Kateřina Tauchenová: [http://zpravy.ihned.cz/c1-59111750-vysledky-referend-plzen-zamitla-nakupni-centrum Obyvatelé Plzně odmítli stavbu nákupního centra. Zamítavé jsou i výsledky dalších referend], Hospodářské noviny, 12. 1. 2013</ref> Při neexistenci zákonné úpravy všeobecného referenda se patrně stane dosud největším referendem v ČR opakované [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)\|referendum o poloze nádraží v Brně]] vyvolané iniciativou občanů. Referendum bude konáno spolu s [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016\|volbami do krajských zastupitelstev]] a do 1/3 senátu ve dnech 7. a 8. října 2016 od 14.00 první den. Očekává se že počet účastníků se může pohybovat řádově okolo 100 tisíc voličů. Jde o místní referendum s nepřímými dopady do státní správy a rozhodovacích procesů [[Ministerstvo dopravy České republiky\|ústředních orgánů]]. Charakterem zkoumaného předmětu překračuje rámec pouhého místního problému. Otázka polohy [[Brno hlavní nádraží\|hlavního nádraží v Brně]] a způsobu jeho opravy se promítá do budoucí koncepce dvou významných [[Transevropská dopravní síť\|evropských železničních koridorů]]: [[Panevropské koridory\|TEN-T 22 a 23]]. Iniciační proces prošel všemi stupni soudního přezkumu.<ref>[http://brno.idnes.cz/soud-uznal-referendum-o-poloze-hlavniho-nadrazi-v-brne-p1b-/brno-zpravy.aspx?c=A141020_184000_brno-zpravy_cen Polohu hlavního nádraží v Brně smí určit referendum, rozhodl soud ''iDNES 20. října 2014'']</ref><ref>[http://infodeska.justice.cz/soubor.aspx?souborid=4041971 Rozhodnutí [[Krajský soud v Brně\|Krajského soudu v Brně]] 17.10. 2014]</ref>

Referendum: Porovnání verzí