Kluky (Hradec Králové): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkazy, typografie, styl.
m odkazy
Řádek 17:
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku [[1451]] pod názvem '''Kluk''', což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený [[les]]. Současný název je úředně používán od roku [[1923]]. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku.
 
V roce 1398 král [[Václav IV.]] daroval Hradci Králové osady Kluky, [[Třebeš]] a [[Lhota pod Strání|Hrdlořezy]] spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky [[Datlík (rybník)|Datlík]] a [[Cikán (rybník)|Cikán]], které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547–1549 a 1620–1628). Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla vesnice zcela vypálena.
 
Kluky byly původně přiděleny k [[Farnost|farnosti]] kostela sv. Antonína v [[Mýtské Předměstí|Mýtském Předměstí]], po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého [[šoltys]]e. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko.