Florentská škola: Porovnání verzí

'''Florentská malířská škola''' se zrodila ve 14. století a trvala do 16. století. Za jejího zakladatele je považován [[Giotto di Bondone]], jehož dílo stojí na rozhraní [[středověk]]ého a [[Renesance|renesančního]] umění. Vyniká smyslem pro perspektivu, plastičnost a správné zachycení anatomických proporcí lidské postavy. Jejími hlavními představiteli jsou významní [[Florencie|florentští]] malíři rané a pozdní renesance, případně [[Manýrismus|manýrismu]]: [[Masolino]], [[Masaccio]], [[Fra Angelico]], [[Domenico Ghirlandaio]], [[Fillipo Lippi]], [[Sandro Botticelli]], [[Leonardo da Vinci]], [[Michelangelo Buonarroti]]. Na severoitalské malířství působila v 15.století padovská škola pod vedením F. Sqarcioniho. Jejími představiteli byli padovský malíř [[Andrea Mantegna|A. Mantegna]], [[Ferrara|ferrarský]] C. Tura, benátský C. Crivelli. Na umělecký styl školy měla vliv nejen [[Starověk|antika]] ale i [[Donatello|Donatellův]] padovský oltář. V italských městech [[Urbino]], [[Arezzo]] a [[Perugia]] vznikla [[Umbrijská škola]]. Její umělci dávali přednost barvě a světlu oproti škole florentinské, která kladla důraz na přesnou kresbu a plastickou modelaci tvaru. <ref name="sav">{{Citace monografie