Česká akademie věd a umění: Porovnání verzí

Založení původní ''České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění'' schválil 9. října 1888 [[Český zemský sněm|zemský sněm Království českého]], jeho usnesení však vstoupilo v platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař [[František Josef I.]], což se stalo 23. ledna 1890. Tento den je tedy třeba považovat za datum vzniku akademie (tzv. zakládací listina, podepsaná císařem 5.&nbsp;prosince 1892, měla již jen stvrzovací charakter).<ref>http://www.cas.cz/o_avcr/historie/zakladaci_listina.html</ref>

 

 

Výraznými změnami prošla akademie po vzniku [[První republika|Československé republiky]]. 10. listopadu 1918 byla přejmenována na ''Českou akademii věd a umění'' (ČAVU). V roce 1923 byla otevřena možnost řádného členství i pro ženy (jako první zvolena 1924 spisovatelka [[Eliška Krásnohorská]]). V roce 1928 se přírodovědná třída rozdělila do pěti sekcí (matematicko-fyzikální; chemicko-mineralogicko-geologická; biologická; lékařská; technická). ČAVU byla výběrovou učenou společností (rozlišovali se členové řádní, mimořádní, zahraniční a do 1923 též dopisující), jejíž role spočívala v domácí i zahraniční reprezentaci československé vědy, ve vydávání publikací a v redistribuci vědeckých [[Stipendium|stipendií]] a podpor jak ze státních prostředků, tak i ze soukromých nadací a fondů. Odborná práce se v ní soustředila do odborných komisí, i když se zde postupně začaly prosazovat zárodky budoucích ústavů (jako např. kolem Kanceláře Slovníku jazyka českého, založené už v roce 1911). Ve funkci prezidenta ČAVU se vystřídali filolog [[Josef Zubatý]] (1923–1931), hudební skladatel [[Josef Bohuslav Foerster]] (1931–1939) a historik [[Josef Šusta]], který byl zvolen v pohnutých dnech druhé republiky (16.&nbsp;ledna 1939) a funkci vykonával přes dusné období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] až do své sebevraždy 27.&nbsp;května 1945.