Ptakořitní: Porovnání verzí

* Čeleď [[Kollikodontidae]]

** Rod ''[[Kollikodon]]''

* Čeleď [[Ornithorhynchidae]]

** Rod ''[[Ptakopysk|Ornithorhynchus]]''. Nejstarší exemplář ''ptakopyska'' je 9 milionů let starý.

*** Druh ''[[Ptakopysk podivný|Ornithorhynchus anatinus]]'' ([[Ptakopysk]]). Nejstarší exemplář je 10,000 let starý.

*** Druh ''[[Obdurodon dicksoni]]''

*** Druh ''[[Obdurodon insignis]]''

S údivem a skepsí reagovali Evropané na první zprávy o těchto zvířatech, zdánlivě odlišných a přitom spojených v jeden řád. Ptakopysk byl zprvu považován za padělek z dílny šikovného preparátora a anglický název ježury, Echidnas, byl odvozen z názvu řeckého bájného tvora jménem [[Echidna]], což byl napůl člověk a napůl had. První vědecké popisy těchto podivuhodných zvířat podal na konci [[18. století]] anglický biolog [[George Shaw]]. Přesto až do [[19. století]] nebyl znám způsob jejich rozmnožování. Ještě známý německý zoolog [[Alfred Brehm]] vycházel ve své publikaci nazvané [[Brehmův život zvířat]] z předpokladu, že ptakořitní jsou živorodí a veškeré jiné zprávy považoval za bajky, „které děkují za svůj vznik zprávám od domorodců“ a nakonec konstatoval s odkazem na australského zoologa [[George Bennett]]a“ „Nikde nebylo vypátráno nic, co by mohlo vést k domněnce, že se mláďata líhnou z vajec, a že dospělí jedinci vejce snáší. Nemůže být pochyb o tom, že ptakopysk rodí živá mláďata.“ Bennett nevěřil, že domorodci někdy viděli kojit samice ptakořitných svá mláďata a omlouval je za jejich údajné lži ohledně snášení vajec. Po celé 19. století tak trvaly spory mezi předními zoology ohledně způsobu rozmnožování ptakořitných a výživy mláďat. Do sporů ohledně snášení vajec ptakořitnými zasáhla i jeden z nejslavnějších paleontologů [[Richard Owen]], který prohlašoval, že ptakopysk rodí živá mláďata, vylíhlá, podobně jako u některých plazů, z vajec ještě v matčině těle. Od svého názoru neustoupil ani poté, co se dozvěděl, že chycený ptakopysk snesl vejce a prohlásil, že živočich byl ve stresu a díky tomu potratil.

 

 

Díky těmto objevům se však znovu otevřela otázka příslušnosti ptakořitných k savcům. Sice již roku [[1824]] německý anatom [[Johann Friedrich Meckel]] objevil u samice ptakopyska mléčné žlázy, ty se však stavbou pozoruhodně podobaly žlázám potním. A tak po prokázání vejcorodosti ptakořitných přispěl ke sporu o jejich zařazení k savcům též roku [[1886]] německý anatom [[Karl Gegenbauer]], který prohlásil, že u ptakopyska se spíše než o mléčné žlázy jedná o žlázy potní. Definitivní rozřešení padlo roku [[1899]], kdy český vystěhovalec [[Alois Topič]] poprvé pozoroval sající mládě ptakopyska. Jeho objev je dodnes citován ve všech cizojazyčných dílech.