Stuttgart: Porovnání verzí

Město zdevastované válkou utrpělo i velké ztráty na životech (počet obyvatel klesl z půl miliónu na necelých 300 tisíc). Hned po válce ale začala populace razantně narůstat s příchodem vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z Československa, Polska a Východního Pruska). Se zlepšující se ekonomickou situací nebylo pracovní síly nazbyt a do místních továren začali přicházet [[Gastarbeiter|dělníci]] z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka a Turecka). Počet obyvatel pak od roku 1960 (637 539 obyvatel) do roku 2000 (586 978 obyvatel) měl klesající tendenci. V 90. letech během [[Válka v Jugoslávii|Válkyobčanské války v Jugoslávii]] emigrovalo před etnickými čistkami ve své domovině do Stuttgartu mnoho Chorvatů a Bosňáků. V novém tisíciletí nabídka zaměstnání a lepšího vzdělávání na místních školách trend v úbytku obyvatelstva obrátila. Velkou skupinou, která se přistěhovává do Stuttgartu za prací, tvoří mladí Němci narození v bývalém [[NDR|Východním Německu]]. Jako i v dalších velkých německých městech i ve Stuttgartu jsou umístěni uprchlíci ze Sýrie. Dnes jsou největší národnostní menšinou [[Turci]]. Pokud by se ale sečetl počet imigrantů z bývalé Jugoslávie ([[Chorvati]], [[Srbové]], [[Bosňáci]] a [[Albánci|Kosovští Albánci]]), převýšil by i počet Turků.

Vývoj místního '''křesťanství''' byl silně ovlivněn [[Reformace|reformací]], a tak od poloviny 16. století byl Stuttgart a potažmo celé [[Württembersko]] z velké většiny [[Protestantismus|protestanské]]. Od 18. století a nejvýrazněji po Druhé světové válce se poměr mezi katolíky a protestanty začal vyrovnávat. V roce 2015 se k protestanství přihlásilo 25,3 % obyvatel Stuttgartu a 23,6 % tvořili katolíci (zbytek tvořili nevěřící a další náboženství). Protestanská církev je zastřešena ''Protestansko-luteránskou církví Württemberska'' a jejím nejvýznamnějším stánkem je Stiftskirche v centru města. Katolická církev je reprezentována ''diecézí Rottenburg-Stuttgart'', která sídlí v [[Rottenburg am Neckar|Rottenburgu]], 50 km jihozápadně od Stuttgartu.

'''Židé''' v letech 1498 - 1805 nesměli ve městě pracovat ani permanentně bydlet, takže se židovská komunita nemohla nijak rozvíjet a nebyla tedy ve městě nijak silná. S nástupem nacismu většina Židů emigrovala, ale okolo 1 200 z celkové komunity 4 500 (číslo z roku 1933) jich našlo smrt v koncentračních táborech. Po válce vznikla ve městě v roce 1952 jedna z prvních synagog v Západním Německu. S příchodem imigrantů z východní Evropy se komunita začala opět rozrůstat a čítá okolo 4 000 členů.

'''Muslimská''' komunita vznikla ve městě po válce s příchodem [[Gastarbeiter]]ů hlavně z Turecka a v 90. let zuprchlíků bývaléběhem občanské války v JugoslávieJugoslávii (převážně z [[Bosna a Hercegovina|Bosny]]). Tvoří ji cca 65 000 obyvatel města, kterým je k dispozici na 21 mešit.