Knovízská kultura: Porovnání verzí

'''Knovízská kultura''' mladší [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]]{{Fakt/dne|20180103200743|}} a vychází z mísení pozůstatků [[Únětická kultura|únětického]] lidu, dále středodunajské mohylové a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 1050950/920 před n.naším lletopočtem., osidlovalaJejí příslušníci osidlovali výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala lehčí opevnění ([[palisádaHradiště v Česku|hradiště]]). [[Sídliště (archeologie)|Sídliště]] se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z [[bronz]]ového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).<ref name="encyklopedie-praveku"/>

Knovízská kultura sousedila na severu s [[KomplexLužická lužických popelnicových políkultura|popelnicovýmikulturou poli lužickýmiLužickou]], patrně etnicky spadajícímispadající k [[Vislanští Venedové|Venetům]].

Z doby knovízské kultury byly na území [[Praha|Prahy]] a okolí nalezeny bronzové předměty a z [[Vltava|Vltavy]] byl vyloven [[meč]] s rukojetí zdobenou volutou.{{Fakt/dne|20180103200743|}}

Kultura přechází v mladší fázi ([[1000|1000 př. n. l.]] až [[800 př. n. l.]]) do [[Štítarská kultura|kultury štítarské]].<ref name="encyklopedie-praveku"/>