Marie Majerová: Porovnání verzí

'''Marie Majerová''', vlastním jménem '''Marie Bartošová''', ([[1. únor]] [[1882]], [[Úvaly]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/13328/96 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[16. leden]] [[1967]]<ref>Rudé právo, 17.1.1967, s.1 (dostupné online v NK ČR)</ref>, [[Praha]]) byla [[Česko|česká]] prozaička, [[Komunismus|komunistická]] novinářka, překladatelka a [[Národní umělec|národní umělkyně]] ([[1947]]).

Pocházela z chudých poměrů, na [[Kladno|Kladně]] absolvovala měšťanku. Pak působila jako služebná v [[Budapešť|Budapešti]], krátkou dobu také jako [[písař]]ka v [[Praha|Praze]]. V letech 1904 až 1906 žila ve [[Vídeň|Vídni]] a tam se zapojila do dělnického hnutí. Krátce žila v [[Paříž|Paříži]], pak se vrátila do Prahy.<ref name="Adamovič">{{Citace monografie

}}</ref>.

Její mládí ovlivnilo nejen celou její další tvorbu, ale i politické názory. Nejdříve byla levicovou [[Anarchismus|anarchistkou]], od roku [[1908]] byla členkou [[SociálníČeskoslovanská sociálně demokratická strana|sociální demokracie]] a později ([[1921]]) vstoupila do tehdy vznikající [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V reakci na [[V. sjezd KSČ]] vydala společně s dalšími komunistickými intelektuály a umělci zásadní kritický leták, tzv. Projev nebo [[Manifest sedmi]], který vyzýval k odstranění nového vedení strany, které podle názoru podepsaných ohrožovalo masový charakter a akceschopnost KSČ. Signatáři byli poté ze strany vyloučeni. Po [[2. světová válka|2.druhé světové válce]] se do strany vrátila.<ref>{{Citace elektronického periodika

Pracovala jako redaktorka [[Rudé právo|''Rudého práva'']], kde psala pro děti. Působila i v ''Ženském listu'', což byl komunistický tisk pro ženy, ''Právu lidu'', ''Dělnických listech'' a týdeníku [[Čin (časopis)|''Čin'']]. Překládala z [[Francouzština|francouzštiny]], [[Němčina|němčiny]] a [[Ruština|ruštiny]],<ref name="kud">''Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež'', s. 237.</ref> scenáristicky spolupracovala s filmem a rozhlasem. Řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]] se stala [[5. březen|5. března]] [[1940]],.<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 193.</ref>byla Byla nositelkou [[Řád práce|Řádu práce]] (1954), [[Řád republiky|Řádu republiky]] (1957), [[Řád Klementa Gottwalda|Řádu Klementa Gottwalda]] (1962), v roce [[1955]] obdržela [[Státní cena Klementa Gottwalda|Státní cenu Klementa Gottwalda]].<ref name="kud" />

Její dílo má jedno společné téma, a to špatné životní postavení žen a dívek. Toto téma se projevuje na mnoha úrovních (psychologické, etické, milostné, …milostné…). Děj je spojen s maloměšťáckou společností, občasně s [[Měšťanstvo|buržoazií]] a [[Třídní boj|třídním bojem]]. Autorčino pojetí žen je ve stylu „být ženou = trpět“. Na počátku své tvorby psala především povídky, později i romány.

* ''Povídky z pekla'', (1907.)

* ''Plané milování'', (1911.)

* ''NepřítelDcery v domězemě'', 1909.(1913)

* ''DceryČervené zeměkvítí'', 1913.(1912)

* ''Africké vteřiny – 1933, ''(1933) – život obyvatel Tuniska, Alžírska a Maroka/ ([[Maghreb|Maghrebu/]]) "pod„pod jhem francouzských kolonizátorů".kolonizátorů“

* ''Vítězný pochod'' – (1953) – ''dojmy a okouzlení z návštěv SSSR od r.roku 1924

* ''Robinsonka'' – (1940.) – Blaženka, mladá dívka, se kvůli smrti své matky musí stát narychlo samostatnou (dospělou). Je to snílek s obrovskou fantazií, je citlivá a uzavřená. Její tatínek pan Bor pracuje jako taxikář a i když se pro ni snaží udělat všechno, není moc často doma, a tak se Blaženka cítí osamoceně. Maminka umírá po porodu bratříčka, otec se však o něj nemůže starat, a tak ho musejí dát do ústavu. Blaženka musí převzít domácí práce, se kterými jí ale pomáhá sousedka Tonička (jako Pátek z [[Robinson Crusoe|Robinsona]]). Na Vánoce se Blaženka snaží o pěkný večer, ale nic se jí nedaří, všechno se na ni svalí a udělá se jí špatně. Dostala ale vysněné kolo, a tak mohla jezdit s kamarádem Duchoněm z tábora, který ji předtím učil jezdit. Tonička si chce nakonec vzít otce, vzít bratříčka zpět domů, a Blaženka se zamiluje do Duchoně.

* ''Bruno, čili dobrodružství německého hocha na české vesnici'' – (1930.)

* ''Zázračná hodinka'' – (1932,) – soubor pohádek.

* ''Rudá vlčata'' (1925) – 1925M. DleMajerová upravila dle knihy [[Pavel Bljachin|P. Bljachina upravila M. Majerová.]]

* ''Veselá kniha zvířátek'' – (1933.) – Výborvýbor z anglických pohádkářů.

* ''Nespokojený králíček'' – (1946.)

* 1937 [[Panenství (film)|''Panenství'']] (1937) podle stejnojmenného románu, režie [[Otakar Vávra]], hlavní role: [[Lída Baarová]],

* 1947 [[Siréna (film)|''Siréna'']] (1947) o sociálních bojích horníků, podle stejnojmenného románu, režie [[Karel Steklý]], hlavní role: [[Marie Vášová]]. Film byl oceněn první cenou v roce [[1947]] na [[Benátský filmový festival|filmovém festivalu v Benátkách]],

* 1953 ''Výstraha'' (1953), režie: [[Miroslav Cikán]], hlavní role: [[Jiří Dohnal (herec)|Jiří Dohnal]], [[Josef Mixa]],

* 1956 ''Robinsonka'' (1956), režie: [[Jaromír Pleskot]], hlavní role: [[Jaroslava Tvrzníková]] a [[Ladislav Pešek]],

* 1974 [[Robinsonka (film, 1974)|''Robinsonka'']] (1974), režie: [[Karel Kachyňa]], hlavní role: [[Miroslava Šafránková]] a [[Petr Kostka]],

* 1961 ''Kde řeky mají slunce'' (1961), podle románu ''Nejkrásnější svět'', režie: [[Václav Krška]].

Marie Majerová je autorkou námětů i dalších filmů.