Panská sněmovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Přehled dědičných členů: Poslední drobné opravy v pořadí hrabat dle stáří, zvl. kolonka pro lankrabata značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Složení: upřesnění a přímé odkazy |
||
Řádek 4:
Panská sněmovna byla tvořena členy dědičnými, členy ex officio a členy jmenovanými. Do první skupiny patřili
* zletilí [[princ]]ové císařského domu tj. [[Arcivévoda|arcivévodové]]
* hlavy „zámožné šlechty“
[[Ex officio]], tedy "z moci úřední" [[arcibiskup]]ové a ti [[biskup]]ové, kterým náležela [[Kníže-biskup|knížecí]] hodnost: arcibiskup [[Arcidiecéze vídeňská|vídeňský]], [[Arcidiecéze salcburská|salcburský]], [[Arcidiecéze goricijská|gorický]], [[Zadar|zadarský]], [[Arcidiecéze pražská|pražský]], [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucký]], tři arcibiskupové [[Lvov|lvovští]] (římsko-, [[Řeckokatolická církev|řecko]]- a [[Arménská katolická církev|arménsko-katolický]] a [[Pravoslaví|pravoslavný]] arcibiskup [[Černovice (Ukrajina)|černovický]], biskup [[Tridentské biskupství a knížectví|tridentský]], [[Arcidiecéze lublaňská|lublaňský]], [[Biskupství brixenské|brixenský]] [[Sankt Andrä (Korutany)|lavantský]], [[Diecéze Gurk|gurcký]], [[Diecéze Graz-Seckau|seckovský]], [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavský]] a [[Arcidiecéze krakovská|krakovský]]. V letech 1861-1865 (před ztrátou [[Království lombardsko-benátské|Benátska]] a [[Rakousko-uherské vyrovnání|vyrovnáním]] s [[Uhersko|Uhrami]]) měli ve sněmovně právo zasedat taktéž [[Seznam udinských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup z Udine]], [[Seznam benátských patriarchů|benátský patriarcha]] (od r. 1862), řecko-katolický arcibiskup z [[Alba Iulia|Alba-Iulie]] a (od r. 1863) [[Sedmihradsko|sedmihradský]] řecko-pravoslavný arcibiskup.<ref>{{Citace monografie
Řádek 21:
}}</ref>
Jmenováni císařem byli rakouští státní občané, kteří byli do Sněmovny jmenováni doživotně za zásluhy o stát a církev, vědu a umění (jako první Čech sem byl jmenován [[František Palacký]]), dále např. průmyslníci [[Emil Škoda]], [[Vojtěch Lanna]], [[František Ringhoffer III.]], architekt [[Josef Hlávka]], právník [[Alois Pražák]] a další osobnosti kulturního života ([[Josef Václav Myslbek|Josef Myslbek]], [[František Křižík]], [[Antonín Dvořák]], [[Jaroslav Vrchlický]] atd.).
Kupříkladu v roce [[1911]] se Panská sněmovna skládala ze 14 arcivévodů, 18 arcibiskupů, 90 členů zámožné šlechty a 169 občanů jmenovaných za zásluhy.
| |||