Saddám Husajn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Válka v Iráku; přidána Kategorie:Osobnosti irácké války za použití HotCat |
poloautomatické převedení některých odkazových referencí na citační šablonu, typo značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 58:
V době jeho prezidentství se kolem Saddáma v Iráku vyvinul silný [[kult osobnosti]], takže se ve funkci udržel i přes dvě války (s Íránem a Kuvajtem, s podporou koaličních vojsk), které pro Iráčany znamenaly rapidní pokles životní úrovně a pro zbytek světa éru nestability v citlivé oblasti, na ropu bohatém regionu. Pro mnoho Arabů však představoval hrdinu bojujícího proti Západu a podporujícího [[Palestinec|Palestince]]. Vztah Iráku ke [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] byl ovšem proměnlivý.
[[22. září]] [[1980]] Husajnova armáda překročila hranice s [[Írán]]em a začala [[Íránsko-irácká válka|íránsko-iráckou válku]], která trvala bezmála devět let a obě země vedle ztrát na životech také ekonomicky vyčerpala. Husajn odůvodňoval napadení Íránu obavou ze šíření islámské revoluce, kterou prosazoval [[Rúholláh Chomejní]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Rúholláh Chomejní – velký architekt islámské revoluce | jazyk = cs | url = http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/ruhollah-chomejni-velky-architekt-islamske-revoluce--1337202 | datum přístupu = 2017-12-27 }}</ref> Chomejní v jedné ze svých knih o islámské revoluci ''Valayaté-Faghih'' napsal: „Svatá válka znamená dobývání nemuslimských území. Je možné, že bude vyhlášena islámskou vládou hodnou tohoto názvu pod řízením či vedením imáma. Bude povinností každého plnoletého a zdravého muže dobrovolně vstoupit do této války, jejímž cílem je nastolení islámského práva z jednoho konce zeměkoule na druhý.“<ref>http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-iranska-revoluce-a-palestinsky-hamas-fil-/p_zahranici.aspx?c=A101118_232700_p_zahranici_wag</ref> | příjmení = Evans
| jméno = Michael
| titul = Shaking Hands with Saddam Hussein
| periodikum = www.gwu.edu
| url = http://www.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB82/
| datum přístupu = 2017-12-27
}}</ref>
Během války se proti Saddámovi odehrálo několik povstání. V červenci 1982 povstalo v Dudžajlu, tj. cca osmdesát kilometrů severně od hlavního města, komando [[Šíité|Šíitů]], kteří se pokusili i o atentát. Saddám ale jejich povstání tvrdě potlačil a po vlnách zatýkání a zmanipulovaných procesech, takzvaném [[masakr v Dudžajlu|masakru v Dudžajlu]], bylo výsledkem 148 mrtvých a stovky mučených. V roce 1982 byl Husajnův Irák vyňat ze seznamu teroristických zemí, takže mu – v té době spojenecké – Spojené státy americké mohly posílat materiální a vojenskou podporu. Druhou skupinou, která se Husajnovi během irácko-íránské války postavila (a měla se postavit na stranu Íránu), byli [[Kurdové]], v oblasti kolem Halabdžu na severozápadě země. Ti se dočkali podobně krutého osudu mezi lety 1987–1988 při tzv. Operaci Anfál, ovšem v mnohem větším měřítku. Počet obětí se odhaduje na 180 tisíc, i proto, že byly mj. použity chemické zbraně a pravděpodobně nervové plyny. Z těchto zločinů – a v druhém případě genocidy – byl spolu s několika dalšími zodpovědnými Saddám Husajn souzen až po svém dopadení v roce 2006.
Řádek 67 ⟶ 79:
V průběhu 90. let [[20. století]] se v rámci [[propaganda|propagandy]] dříve velmi [[Sekularismus|sekulární]] [[politik]] začal výrazně přiklánět k [[islám]]u. Americký vyjednavač a tzv. „ekonomický hitman“ [[John Perkins]] tvrdil, že se Saddámem lidi jako on v průběhu 80. a 90. let, kdy Irák čelil velkým ekonomickým sankcím, vyjednávali o přijetí velkých (pro Irák ne zcela výhodných) půjček od mezinárodních finančních institucí, ale Hussajn vždy odmítl.<ref>http://www.informationclearinghouse.info/article11964.htm</ref> V roce 1997 Saddám přikázal vyhostit ze země inspektory z [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]].
V roce 1991 Irák zaútočil na Izrael a vypálil na Izrael 39 raket [[Scud]]. Zemřeli dva lidé a přes 300 jich bylo raněno. Vysocí důstojníci Spojených států uvedli, že Saddám Husajn má kapacity na to, odpálit proti Izraeli další rakety Scud s chemickými hlavicemi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = USA plánují útok na Irák do 30. listopadu | periodikum = iDNES.cz | url = http://zpravy.idnes.cz/usa-planuji-utok-na-irak-do-30-listopadu-dyc-/zahranicni.aspx?c=A020829_212717_zahranicni_pol | datum vydání = 2002-08-30
| datum přístupu = 2017-12-27
}}</ref>
=== Po roce 2000 ===
Problémy odzbrojení Iráku přerostl v krizi v průběhu roku [[2002]], když prezident Spojených států amerických [[George W. Bush]] začal požadovat, aby Irák ukončil produkci [[Zbraň hromadného ničení|zbraní hromadného ničení]] a splnil rezoluce [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]], které zbrojním inspektorům garantovaly neomezený přístup do míst, kde mohla být umístěna zařízení pro výrobu [[ZHN]]. Iráku bylo po Válce v Zálivu rezolucemi RB OSN zakázáno tyto zbraně vlastnit. Rezoluce také vyžadovaly, aby Irák povolil inspekce, které měly prokázat, zda jsou rezoluce plněny. Prezident Clinton i Bush opakovaně hrozili úderem, pokud se Irák nepodvolí rezolucím a nevpustí do země inspektory nebo jim neumožní návrat, poté co inspektory opakovaně vykázal.<ref>
| titul = Inspektoři OSN se | periodikum = iDNES. | url = | datum vydání = 1998-11-17
| datum přístupu = 2017-12-27
}}</ref>
=== Sesazení a poprava ===
| |||