Vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Galerie: změny dle připomínek wpq značka: editace z Vizuálního editoru |
→Hromadná vymírání: úpravy dle recenzí značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
Vyhynutí jednoho druhu může mít za následek řetězovou reakci dalších vyhynutí. Říká se tomu „[[řetěz vymření]]“ a týká se především [[Klíčový druh|klíčových druhů]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Quince|jméno=Christopher|příjmení2=Higgs|jméno2=Paul G.|příjmení3=McKane|jméno3=Alan J.|titul=Deleting Species from Model Food Webs|periodikum=Oikos|datum=2005-01-01|ročník=110|číslo=2|strany=283–296|url=http://www.jstor.org/stable/3548469|datum přístupu=2016-04-14}}</ref>
===
Jako pseudoextinkce se označuje jev, při kterém jeden taxon (většinou druh) vymizí, v následujícím časovém úseku se tento taxon nevyskytuje, nicméně jeho potomstvo se transformuje v jeden nebo více dceřiných taxonů. Tyto taxony nesou většinu genetické informace původních druhů. Příkladem je vývojové stádium současného koně – ''[[Hyracotherium]], ''taxon který vyhynul, avšak vyskytují se přímí potomci, dnešní rod ''Equus ''zahrnující [[Kůň|koně]], [[Zebra|zebry]], [[Osel|osly]] a další druhy''. ''U tohoto rodu byly druhy nebo poddruhy schopny přežít zánik rodičovských druhů.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Froehlich|jméno=David J.|titul=Quo vadis eohippus? The systematics and taxonomy of the early Eocene equids (Perissodactyla)|periodikum=Zoological Journal of the Linnean Society|datum=2002-02-01|ročník=134|číslo=2|strany=141–256|issn=1096-3642|doi=10.1046/j.1096-3642.2002.00005.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1096-3642.2002.00005.x/abstract|datum přístupu=2016-07-17}}</ref>
Řádek 33 ⟶ 27:
Taxon tedy vymizí z paleontologického záznamu, ale ne kvůli smrti posledního jedince. Pseudoextinkce je poměrně vzácný jev, obvykle se přemění jen jedna či několik [[Populace|populací]] a původní druh standardně vyhyne. Někdy je velmi obtížné určit, zda jde o pseudoextinkci nebo jen o vyhynutí příbuzného druhu.<ref name=":0" />
=== Lazarské druhy a živé fosílie ===
[[Soubor:Latimeria chalumnae zobrazhenna.jpg|náhled|Latimérie podivná představuje „klasický“ lazarský druh. ]]
Některé druhy byly jistou dobu považovány za vyhynulé, ale poté byly znovu objeveni jedinci, kteří přežili. Takové druhy jsou označovány jako „lazarské“.<ref>{{Citace periodika|příjmení=WIGNALL|jméno=P. B.|příjmení2=BENTON|jméno2=M. J.|titul=Lazarus taxa and fossil abundance at times of biotic crisis|periodikum=Journal of the Geological Society|ročník=156|číslo=3|strany=453–456|doi=10.1144/gsjgs.156.3.0453|url=http://www.crossref.org/iPage?doi=10.1144%2Fgsjgs.156.3.0453|datum přístupu=2016-04-16}}</ref> Lalokoploutvá ryba [[latimérie podivná]] považována za vyhynulou přibližně 70 milionů let byla v roce 1938 objevena při východním pobřeží Jižní Afriky nedaleko řeky Chalumna (nyní Tyolomnqa).<ref>{{Citace periodika|příjmení=Amemiya|jméno=Chris T.|příjmení2=Alföldi|jméno2=Jessica|příjmení3=Lee|jméno3=Alison P.|titul=The African coelacanth genome provides insights into tetrapod evolution|periodikum=Nature|datum=2013-04-18|ročník=496|číslo=7445|strany=311–316|issn=0028-0836|pmid=23598338|doi=10.1038/nature12027|jazyk=en|url=http://www.nature.com/nature/journal/v496/n7445/full/nature12027.html|datum přístupu=2016-04-15}}</ref>
Řádek 50 ⟶ 44:
| strany =
| isbn =
}}</ref> Takto jsou označovány například tyto druhy: [[pekari Wagnerův]] (''Catagonus wagneri''), [[laoská skalní krysa]] (''Laonastes aenigmamus
| příjmení = Andrle
| jméno = Michal
Řádek 97 ⟶ 91:
[[Soubor:Mus nativitatus.jpg|náhled|Krysa buldočí je jeden z mála druhů, o němž se téměř s jistotou ví, že vyhynul v důsledku nemoci. ]]
Mezi především přírodní důvody vymření taxonů patří lov ([[Predátor|predace]]), mezidruhové soupeření ([[kompetice]]) a neschopnost vyrovnat se s nemocemi, které přerostou v [[epidemie]] či [[pandemie]]. Ačkoliv jde o původně přirozené příčiny vymírání, lidská činnost k tomu zásadním způsobem přispívá. Člověk jakožto přemnožený superpredátor dokáže svými loveckými aktivitami zcela zdecimovat populace některých taxonů. Již v době, kdy lidí bylo relativně málo, mohl mít jejich příchod do prostředí, kde fauna nebyla adaptována na jejich lovecké techniky, devastační efekt. Jedná se například o vyhynutí [[Austrálie|australské]] [[Australská megafauna|megafauny]] (před cca 40 000 lety), [[Amerika|americké]] [[Americká megafauna|megafauny]] (před cca 12 000 lety) a zmizení mnohých druhů na [[Madagaskar]]u, [[Havajské ostrovy|Havaji]] a [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] (cca 300–1500 n. l.). Ačkoliv příchod lidí s největší pravděpodobností nebyl jedinou příčinou extinkce, šlo o důležitý vliv, který mohl působit například v kombinaci se změnou klimatu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gibbons|jméno=Robin|titul=Examining the Extinction of the Pleistocene Megafauna|periodikum=Anthropological Sciences|datum=Spring 2004|ročník=|číslo=|strany=22-27|url=http://web.stanford.edu/group/journal/cgi-bin/wordpress/wp-content/uploads/2012/09/Gibbons_NatSci_2004.pdf}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Wroe|jméno=Stephen|příjmení2=Field|jméno2=Judith|příjmení3=Fullagar|jméno3=Richard|titul=Megafaunal extinction in the late Quaternary and the global overkill hypothesis|periodikum=Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology|datum=2004-01-01|ročník=28|číslo=1|strany=291–331|issn=0311-5518|doi=10.1080/03115510408619286|url=http://dx.doi.org/10.1080/03115510408619286|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> S některými druhy predátorů lidé soupeří o kořist, což snižuje početnost populací a může přivést taxony k vyhynutí.
Introdukcí nepůvodních taxonů na různá místa (především na ostrovy), ať už záměrně (dobytek), či omylem ([[Krysa obecná|krysy]]), rovněž dochází buď k predaci původních populací, soupeření s nimi, k zavlečení chorob, nebo k degradaci životního prostředí, což vše může mít za následek jejich vyhubení. Příklady zvířat, která takto vyhynula, jsou [[krysa buldočí]] (epidemie), [[dronte mauricijský]] (predace a kompetice ze strany zavlečených druhů) či [[ropucha zlatá]] (houba zavlečená z Afriky do Ameriky).
Řádek 119 ⟶ 113:
=== Dobrovolná extinkce ===
Každý taxon resp. [[gen]] má biologicky naprogramováno se replikovat, tedy množit a dále se šířit. Stejně tak člověk, ale ten jediný si dokáže uvědomit následky přemnožení a dokonce vědomě umí regulovat svou replikaci. Existuje dokonce skupina lidí sama sebe nazývající [[Hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva]] (''The Voluntary Human Extinction Movement''), která považuje člověka za škodlivý a silně přemnožený druh a usiluje v krátkodobém horizontu o výraznou redukci lidské reprodukce a populace a v dlouhodobém horizontu dokonce o dobrovolné vymření lidstva v zájmu veškerého života na Zemi.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=The Voluntary Human Extinction Movement|periodikum=www.vhemt.org|vydavatel=|url=http://www.vhemt.org|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-17}}</ref><ref>{{Citace periodika|titul=Sui genocide|periodikum=The Economist|issn=0013-0613|url=http://www.economist.com/node/179963|datum přístupu=2016-07-17}}</ref>
== Hromadná vymírání ==
{{podrobně|Hromadná vymírání}}
V [[Paleontologie|paleontologické]] historii máme záznamy o několika velkých vymíráních, kdy došlo k masovému úbytku některých skupin v relativně krátkém [[geologický čas|geologickém čase]]. Pět největších extinkcí se označuje jako [[Velká pětka vymírání|velká pětka]]. Největším masovým vymíráním vůbec byla událost na přelomu [[perm]]u a [[trias]]u před 251 miliony let, kdy zmizelo okolo 90 % všech druhů. Důvodem byl zřejmě souběh vícero příčin: dopady meteoritů, masivní vulkanické erupce v oblasti dnešní [[Sibiř]]e, rozsáhlé uhelné a plynové požáry a obří úniky [[Methan|metanu]] způsobené mikroorganismy (především [[Archea|archeou]] [[Methanosarcina acetivorans|''Methanosarcina'']]).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sahney
| jméno = Sarda
| příjmení2 = Benton
| jméno2 = Michael J.
| titul = Recovery from the most profound mass extinction of all time
| periodikum = Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences
| datum = 2008-04-07
| ročník = 275
| číslo = 1636
| strany = 759–765
| issn = 0962-8452
| pmid = 18198148
| doi = 10.1098/rspb.2007.1370
| poznámka = PMID 18198148
| jazyk = en
| url = http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/275/1636/759
| datum přístupu = 2016-04-15
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ogden
| jméno = Darcy E.
| příjmení2 = Sleep
| jméno2 = Norman H.
| titul = Explosive eruption of coal and basalt and the end-Permian mass extinction
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| datum = 2012-01-03
| ročník = 109
| číslo = 1
| strany = 59–62
| issn = 0027-8424
| pmid = 22184229
| doi = 10.1073/pnas.1118675109
| poznámka = PMID: 22184229
| jazyk = en
| url = http://www.pnas.org/content/109/1/59
| datum přístupu = 2017-12-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chandler
| jméno = David L.
| titul = Ancient whodunit may be solved: The microbes did it!
| periodikum = MIT News
| datum = 2014-03-31
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://news.mit.edu/2014/ancient-whodunit-may-be-solved-microbes-did-it
| datum přístupu = 2017-12-25
}}</ref>
Nejznámější hromadnou extinkcí je pak vymírání na přelomu [[Křída|křídy]] a [[Třetihory|terciéru]] před 65–66 miliony lety, kdy vyhynuli [[dinosauři]] a s nimi nejméně 50 %<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Elewa
| jméno = Ashraf M. T.
| titul = Mass Extinction
| url = https://books.google.com/books?id=U4QfBzdJJ8EC
| vydavatel = Springer Science & Business Media
| rok = 2007
| počet stran = 258
| isbn = 9783540759164
| jazyk = en
}}</ref> nebo možná až 80 % všech soudobých druhů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = K–T extinction
| url = http://www.britannica.com/science/K-T-extinction
| vydavatel = Encyclopedia Britannica
| datum přístupu = 2016-04-15
}}</ref> Tato událost byla s největší pravděpodobností způsobena dopadem asteroidu do [[Chicxulubský kráter|oblasti]] dnešního [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánu]]. [[Vymírání na konci prekambria|Nejstarší hromadné vymírání]] se odehrálo před víc jak 500 milióny lety, [[Vymírání v pleistocénu|nejmladší]] před pouhými 13–10 tisíci lety, kdy zmizela [[pleistocén]]ní [[megafauna]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Koch
| jméno = Paul L.
| příjmení2 = Barnosky
| jméno2 = Anthony D.
| titul = Late Quaternary Extinctions: State of the Debate
| periodikum = Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics
| datum = 2006-01-01
| ročník = 37
| číslo = 1
| strany = 215–250
| doi = 10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132415
| url = http://dx.doi.org/10.1146/annurev.ecolsys.34.011802.132415
| datum přístupu = 2016-04-15
}}</ref> Navíc asi 70 % vědců má za to, že v současnosti probíhá další vymírání, jež bezprostředně navazuje na poslední zmíněné a jehož hlavním viníkem je člověk.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Darimont
| jméno = Chris T.
| příjmení2 = Fox
| jméno2 = Caroline H.
| příjmení3 = Bryan
| jméno3 = Heather M.
| titul = The unique ecology of human predators
| periodikum = Science
| datum = 2015-08-21
| ročník = 349
| číslo = 6250
| strany = 858–860
| issn = 0036-8075
| pmid = 26293961
| doi = 10.1126/science.aac4249
| poznámka = PMID 26293961
| jazyk = en
| url = http://science.sciencemag.org/content/349/6250/858
| datum přístupu = 2016-04-15
}}</ref>
== Vnímání vyhynutí lidmi ==
| |||