Wikipedie

Všeobecná mobilizace v roce 1938: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
zs, comm z wd, port
dopl dle de /zatím
Řádek 1:
[[Soubor:Mobilizace září 1938.jpg|thumb|Mobilizace Československé armády 1938]]
'''Všeobecná mobilizace''' [[Československo|Československé republiky]] byla vyhlášena [[23. září]] [[1938]] a v tento den vstoupila [[republika]] do [[Branná pohotovost|branné pohotovosti]].
 
Bezprostřední ohrožení Československa nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] vedlo v roce 1938 k vyhlášení dvou mobilizací – částečné mobilizaci v květnu 1938 v důsledku [[květnová krize|květnové krize]] (vydané [[Třetí vláda Milana Hodži|třetí vládou]] [[Milan Hodža|Milana Hodži]]) a všeobecné mobilizace v září 1938 (vydané [[Vláda obrany republiky|Vládou obrany republiky]] [[Jan Syrový|Jana Syrového]]).
 
== Opis vládní vyhlášky ==
Řádek 9 ⟶ 11:
''[[Jan Syrový]] v.r.''
[[Soubor:063-1938.pdf|thumb|Vládní vyhláška o vstupu státu do branné pohotovosti]]
 
== Vývoj událostí ==
Po vzniku Československa v roce 1918 byla zformována [[Československá armáda]], která byla budována za pomoci [[Francouzská vojenská mise v Československu|Francouzské vojenské mise]], která měla velký vliv na československý generální štáb. Po fázi konsolidace a silném přezbrojení ve dvacátých a třicátých letech 20. století byla Československá armáda jednou z nejlépe vybavených armád v tehdejší Evropě.<ref>''Květnová ostraha hranic a mobilizace v září 1938'', in: Eduard Stehlík: ''Srdce armády (Generální štáb 1919–2009)'', AVIS, Praha 2009 (2. vyd.), ISBN 978-80-7278-515-5, s. 30 a 32. ([http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf#page=36 online]).
</ref><ref>Peter Duhan: ''Bojovat či nebojovat?'', Bericht des Rundfunksenders Český rozhlas vom 29. September 2008, online auf: [http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/499313 rozhlas.cz/...]</ref>
 
V době míru měla Československá armáda více než 200 000 vojáků v 17 pěších divizích a 4 motorizovaných divizích a 50 000 záložníků. Od poloviny 30. let bylo budováno [[Československé opevnění|československé pohraniční opevnění]] na jehož stavbě se podíleli také poradci, kteří pracovali na výstavbě [[Maginotova linie|Maginotovy linie]] ve Francii. Na podzim roku 1938 bylo dokončeno až 263 těžkých a asi 10 000 lehkých opevnění a 9 pevností.<ref>Pavel Šrámek: ''Čs. opevnění do roku '39'', in: ''Armády, technika, militaria'', Jg. 3, 12/2005, s. 70–72, cit. podle: ''Čs. opevnění do roku '39'', online: [http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/opevneni/1.htm armada.vojenstvi.cz/.../1.htm]</ref> Vedením výstavby opevnění byl pověřen [[Karel Husárek]].<ref>Jan Máče: ''Rok 1938: Přípravy na konflikt'', in: ''atm'' (''Armádní technický magazín'') 9/2008, online: [https://legacy.blisty.cz/files/2008/10/11/atm_200809_90-vyroci_8.pdf legacy.blisty.cz/...]</ref>
V roce 1936 byl vypracován mobilizační plán, který stanovil svolání více než 972 tisíc vojáků, z nichž mělo být dislokováno 60 procent na Moravě, 25 procent v Čechách a 15 procent na Slovensku, převážně na hranicích s Německem, Rakouskem a Maďarskem, stejně jako s Polskem. Mezi nimi mělo být více než 192 000 vojáků německého a více než 61 000 vojáků maďarského původu; bylo plánováno, že budou umístěni na Slovensku nebo [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], nikoli v příhraničních oblastech s Německem.<ref>Oswald Kostrba-Skalicky: ''Bewaffnete Ohnmacht. Die tschechoslowakische Armee 1918–1938''. In: Karl Bosl (Hrsg.): ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat''. Oldenbourg, München 1979, ISBN 3-486-49181-4, s. 439–527, s. 520. online: [http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=520&c=solrSearchOstdok vifaost.de/...]</ref><ref>
Oswald Kostrba-Skalicky: ''Bewaffnete Ohnmacht. Die tschechoslowakische Armee 1918–1938''. In: Karl Bosl (Hrsg.): ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat''. Oldenbourg, München 1979, ISBN 3-486-49181-4, s. 439–527, s. 514. online: [http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=514&c=solrSearchOstdok vifaost.de/...]
</ref>
 
== Vyhlášení mobilizace ==
Řádek 18 ⟶ 30:
 
== Struktura mobilizované armády ==
* I. armáda (11 divizí a 1 brigáda) -– velitelství v Kutné Hoře
* II. armáda (4 divize) -– velitelství v [[Olomouc]]i
* III. armáda (7 divizí) -– velitelství v Kremnici
* IV. armáda (9 divizí) -– velitelství v Brně
* Ústřední záloha (9 divizí)
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Kvaček | jméno = Robert | odkaz na autora = Robert Kvaček | titul = Československý rok 1938 | vydavatel = BVD | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 200 | isbn = 978-80-87286-11-1}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Všeobecná_mobilizace_v_roce_1938“