Wikipedie

Židovské kolonizační sdružení: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m fix link
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 831 editací
m doplnění infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - organizace
[[Soubor:Baron hirsch.jpg|thumb|baron Maurice de Hirsch - zakladatel Židovského kolonizačního sdružení]]▼
| obrázek = Baron hirsch.jpg
▲[[Soubor:Baron hirsch.jpg|thumb| popisek = baron Maurice de Hirsch - zakladatel Židovského kolonizačního sdružení]]
}}
'''Židovské kolonizační sdružení''' ({{Vjazyce|he}}: חברת התיישבות יהודים, "''Chevrat Hitjašvut Jehudim''",{{Vjazyce|en}}: '''Jewish Colonization Association''', též zkracováno na '''ICA''' nebo '''JCA''') je organizace, která zejména koncem 19. století a v 1. polovině 20. století podporovala židovské osidlování v mimoevropských zemích prostřednictvím zakládání židovských zemědělských osad.
 
Řádek 7 ⟶ 10:
| titul = JEWISH COLONIZATION ASSOCIATION (ICA)
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/judaica/ejud_0002_0011_0_10128.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-03-08}}</ref>
 
Řádek 26 ⟶ 29:
}}</ref>
 
V roce [[1899]] ICA pomohlo s výkupem cca 1000 kilometrů čtverečních v okolí města [[Santa Fe (Argentina)|Santa Fe]] a vytvořilo zde síť židovských osad. Další židovské vesnice vznikaly i v jiných regionech Argentiny. Roku [[1930]] v této zemi žilo víc než 20&nbsp;000 židovských rolníků, kteří obdělávali cca 5000 kilometrů čtverečních půdy. Během 30. let 20. století dorazilo dalších několik set židovských rodin z [[Německo|Německa]]. Později se ale vesnice spravované Židovským kolonizačním sdružením začaly vylidňovat a jejich obyvatelé se stěhovali do měst. K roku 1966 v nich zůstávalo jen 8000 Židů a většina populace těchto osad již byla nežidovská.<ref name="JVL ICA"/>
 
=== Brazílie ===
Řádek 32 ⟶ 35:
 
=== USA ===
Ještě koncem 19. století založil zvláštní fond zřízený baronem Hirschem ve [[Woodbine]] ve státu [[New Jersey]] v [[Spojené státy americké|USA]] zemědělskou školu. Následovalo založení dalších podobných institucí, které měly pomáhat při usazování Židů na půdě. Zřízena byla za tímto účelem i organizace Židovská zemědělská společnost (Jewish Agricultural Society). Došlo k nákupu pozemků ve státech [[New York (stát)|New York]], New Jersey, [[Pensylvánie]] a [[Connecticut]]. V době první světové války už bylo na těchto parcelách zřízeno 78 židovských hospodářství. ICA ovšem v USA primárně nezakládalo osady, ale spíše poskytovalo finanční pomoc formou zvýhodněných úvěrů pro židovské přistěhovalce. Do roku 1930 takto přidělilo víc než 10&nbsp;000 půjček. Později aktivity této organizace v USA ustaly.<ref name="JVL ICA"/>
 
=== Kanada ===
[[Soubor:Bender hamlet, Manitoba.jpg|thumbnáhled|Židovské zemědělské usedlosti v [[Bender Hamlet]] v kanadské Manitobě roku 1921]]
V roce [[1892]] vznikla v provincii [[Saskatchewan]] zemědělská kolonie nazvaná Hirsch. Další osady vznikaly v následujících letech v této provincii a v sousední [[Manitoba|Manitobě]]. V roce 1910 jich v [[Kanada|Kanadě]] fungovalo pět a žilo v nich 777 Židů. Šlo ale o menší shluky zemědělských usedlostí, protože kanadská vláda odmítala prodávat větší komplexy pozemků. Do roku 1930 Židovské kolonizační sdružení zřídilo 40 nových židovských hospodářství. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byli usazeni někteří Židé z Evropy na [[Niagarský poloostrov|Niagarském poloostrově]]. Ještě v roce [[1960]] spadalo pod Židovské kolonizační sdružení v Kanadě cca 120 židovských zemědělských rodin.<ref name="JVL ICA"/>
 
=== Kypr a Turecko ===
V roce [[1897]] ICA zajistilo přesídlení 33 židovských uprchlíků z Ruska, kteří přišli do [[Spojené království|Velké Británie]], na [[Kypr]]u. Zřídilo tam pro ně tři malé zemědělské osady. Projekt ale selhal a osadníci se vrátili do Británie. V roce [[1891]] mezitím Židovské kolonizační sdružení koupilo pozemky poblíž [[İzmir|Smyrny]] a zbudovala tam zemědělské výcvikové středisko Or Jehuda, které mělo k roku 1902 výměru 30 kilometrů čtverečních. Or Jehuda bylo zrušeno v roce 1926. Podobně ve 20. letech 20. století zanikly i další tři židovské osady včetně Mesillah Chadaša.<ref name="JVL ICA"/>
 
== Osidlovací aktivita v Palestině ==
[[Soubor:Edmond James de Rothschild.jpg|thumbnáhled|baron Edmond James de Rothschild]]
Židovské kolonizační sdružení nemělo zpočátku [[Palestina v osmanském období|Palestinu]] jako svou prioritu. Od roku [[1896]] ale poskytovalo finanční podporu tamním židovským osadám [[Gedera]], [[Chadera]], [[Nes Cijona]] a [[Mišmar ha-Jarden]]. K zásadní změně došlo v roce [[1899]], kdy baron Edmond James de Rothschild přesunul pod správu ICA všechny zemědělské osady, které tu doposud ryze soukromě vlastnil a provozoval.
 
Židovské kolonizační sdružení se tak stalo významným aktérem v počáteční fázi [[sionismus|sionistického]] osidlování Palestiny.<ref name="JVL ICA"/> Přesto vztahy mezi sionisty a Židovským kolonizačním sdružením nebyly v této době ideální.<ref name="JVL ICA"/> Navíc přechodu pod nového správce se bránili i sami obyvatelé vesnic dosud řízených baronem Rotschildem. Jejich delegace kvůli tomu dokonce odjela vyjednávat do Evropy a například ve vesnici [[Metula]] v červnu [[1901]] došlo i k fyzické konfrontaci, při které vesničané zajali představitele ICA a rozbili jeho povoz. Nebylo mu dovoleno odjet, dokud nesouhlasil se změnou ekonomických podmínek podle přání obyvatel.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Naor
| jméno = Mordecai
Řádek 59 ⟶ 62:
}}</ref>
 
Po roce 1900 přistoupilo ICA k zakládání nových židovských osad jako [[Javne'el]], [[Kfar Tavor]] nebo [[Sedžera]]. 11. dubna [[1900]] byl vedoucím statku Sedžera jmenován [[Chajim Kalwarijski-Margalijot]], který pak odtud zahájil další osidlovací aktivity v [[Dolní Galilea|Dolní Galileji]] a stal se významnou osobnosti osidlovací politiky.<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 11-13</ref> Šlo o nový typ židovských osad - založených na pěstování obilí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = kol.aut.
| jméno =
Řádek 70 ⟶ 73:
| strany = 63, 116
| jazyk = anglicky
}}</ref> Když se v roce [[1903]] konal v [[Zichron Ja'akov]] první sjezd židovských osadníků z celé Palestiny [[ha-Knesija ha-erecjisra'elit]] (הכנסייה הארצישראלית) za předsednictví [[Menachem Usiškin|Menachema Usiškina]], bylo jako místo konání sjezdu použita správní budova ICA v této vesnici.<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 24</ref>
 
[[Soubor:Mishmar HaYarden (before 1899).jpg|thumbnáhled|Zemědělská osada [[Mišmar ha-Jarden]] v Palestině]]
Specifický vývoj židovské komunity v Palestině po vydání [[Balfourova deklarace (1917)|Balfourovy deklarace]] vedl k nutnosti organizační proměny aktivit ICA v této zemi, kde Židé neměli už jen být usazováni ale měli i ambici zde postupně vytvořit většinovou složku populace. Edmond James de Rothschild proto roku [[1923]] inicioval vytvoření [[Palestinské židovské kolonizační sdružení|Palestinského židovského kolonizačního sdružení]] (PICA), které se oddělilo do samostatné organizace, která rozvíjela osidlovací aktivity výlučně v tehdejší [[Britský mandát Palestina|Britské mandátní Palestině]].<ref name="JVL ICA"/> K založení PICA došlo v březnu [[1924]] a jeho předsedou se stal [[James Armand de Rothschild]] - syn Edmonda Jamese Rotschilda.<ref>''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 128</ref>
 
Řádek 78 ⟶ 81:
 
== Současnost ==
Židovské kolonizační sdružení stále vyvíjí aktivity. Sídlem organizace je [[Londýn]]. V jejím čele stojí prezident (v současnosti Stephen Waley Cohen) a dvanáctičlenná rada se zástupci z Evropy, USA a Izraele. V Izraeli má ICA své sídlo ve městě [[Ra'anana]] a financuje tu některé projekty na rozvoj turistiky a zemědělství, zejména v regionu [[Galilea|Galileje]] a [[Negevská poušť|NegevNegevu]]u.<ref name="ICA">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = ica-is.org.il
| titul = Ica In Israel
| url = http://www.ica-is.org.il/today-site.htm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-03-08}}</ref>
 
Řádek 93 ⟶ 96:
 
=== Externí odkazy ===
* {{he}} {{en}} [http://www.ica-is.org.il Oficiální stránky Židovského kolonizačního sdružení]
 
{{Portály|Izrael}}
 
[[Kategorie:Dějiny Izraele]]
[[Kategorie:Organizace v Izraeli]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Židovské_kolonizační_sdružení“