Buonconsiglio: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
fmt, opět refs v obr, zs, port, adata |
→Dějiny hradu: drobné úpravy a doplnění |
||
Řádek 28:
[[Soubor:Castello Buonconsiglio Back Trento Italy.JPG|thumb|left|Castello del Buonconsiglio v [[Trento|Trentu]], od roku 1803 kníže-biskupské sídlo]]
Hrad Buonconsiglio byl vystavěn v tzv. Německé čtvrti (Quartiere tedesco / Deutsches Viertel) na severovýchodě [[Trento|tridentského]] starého města na skalním výběžku.<ref>Mapa Trenta ze 16. století vyobrazená v: Serena Luzzi: Mobilität und Identität – Die Deutschen in Trient (14.–18. Jahrhundert). In: Alois Schmid (Hrsg.): ''Von Bayern nach Italien – Transalpiner Transfer in der Frühen Neuzeit''. München 2010, s. 141</ref> Kolem dodnes existujícího bergfritu zvaného Mastio nebo též Augustova věž stojí nejstarší části středověkého biskupského hradu, některé až z
V roce 1407 došlo v Tridentu k povstání šlechticů a měšťanů proti [[Kníže-biskup|knížeti-biskupovi]] původem z [[Mikulov]]a, [[Jiří I. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Jiřímu]] [[Lichtenštejn-Kastelkornové|z Lichtenštejna-Kastelkornu]] (1390–1419). Nepokoje se rozšířily do okolí, kde docházelo k selským povstáním v celém Tridentsku. Tísně tridentského knížete-biskupa využil vévoda [[Fridrich IV. Habsburský]] (zv. ''S prázdnou kapsou''), který s vojskem vpochodoval do města a biskupa Jiřího z Trenta vyhnal. Po těchto událostech sloužil hrad Buonconsiglio od doby knížete-biskupa [[Alexandr Mazovský|Alexandra Mazovského]] (1424–1444) nejen jako obranné zařízení pro město Trento, ale také jako [[Pevnost (stavba)|pevnost]] proti městu.
Po staletí byly Trento a Castello del Bunoconsiglio významnou zastávkou cestujících z německých zemí do Itálie nebo naopak Italů směrem na sever.<ref>Serena Luzzi: Mobilität und Identität – Die Deutschen in Trient (14.–18. Jahrhundert). In: Alois Schmid (Hrsg.): ''Von Bayern nach Italien – Transalpiner Transfer in der Frühen Neuzeit''. München 2010, str. 135–152</ref> [[Albrecht Dürer]] při své první cestě do Itálie roku 1495 navštívil Trento a umělecky zachytil dobový vzhled hradu Buonconsiglio.<ref>[[:Soubor:Albrecht Dürer - The Castle at Trento - WGA7355.jpg]]</ref>
Roku 1475, za panování knížete-biskupa [[Johannes Hinderbach|Johannese Hinderbacha]], byla dokončena kaple hradu Castelvecchio s freskami. V roce 1484 nechal také zřídit vodovod z pramenů z nedalekých hor do arkádového nádvoří Castelvecchia k zásobení rezidence.
[[Soubor:Fale - Trentino Alto Adige - 3.jpg|thumb|left|Z průčelí Castelvecchia je možné vyčíst jednotlivé fáze stavby. Obzvláště působivá je pozdněgotická
V únoru 1508 se zde zastavil císař [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]], když v [[
▲V únoru 1508 se zde zastavil císař [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]], když v [[Dóm sv. Vigilia|chrámu sv. Vigilia]] v [[Trento|Trentu]] přijímal císařskou hodnost.
Sokolí věž na východě stavby nechal zřízdit již kolem roku 1390 a před rokem 1560 její interiéry vyzdobil bohatými freskami s loveckou tematikou pravděpodobně [[Hans Bocksberger starší]] nebo [[Bartlmä Dill Riemenschneider]].
Řádek 45 ⟶ 44:
Sala Grande ve druhém podlaží odpovídá [[Císařský sál|císařskému sálu]] mnoha [[kníže-biskup]]ských rezidencí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].<ref>Hans Schmölzer: ''Die Fresken des Castello del buon consiglio in Trient und ihre Meister: eine Kunstgeschichtliche Studie''. Innsbruck 1902, str. 30</ref> Hradby byly směrem k městu posíleny o čtyři [[Rondel (opevnění)|rondely]], z nichž se do dneška zachovaly tři.
Mohutná stavba ''Giunta Albertiana'' byla zřízena za vlády knížete-biskupa [[František Albert z Poly|Františka Alberta z Poly]] (1677–1689) od roku 1680 jako spoojení mezi oběma již exisujícími obytnými budovami ''Castelvecchio'' a ''Magno Palazzo''. V 17. a 18. století byly vnitřní prostory z velké části nově vyzdobeny v
V roce 1796 během [[První koaliční válka|první koaliční války]] obsadila francouzská vojska město Trento i hrad, který byl poté přeměněn na kasárna. Napoleon Bonaparte na hradě Buonconsiglio v roce 1796 strávil několik dní.<ref>Aldo Bertoluzza: ''Napoleone a Trento - Buonaparte al Buonconsiglio''. Trento 1970</ref> Po roce 1803 byly město i s hradem součástí Habsburské říše resp. [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]. Po následujících více než sto let někdejší kníže-biskupské sídlo sloužilo jako kasárna.<ref>Das Castell ist in einem Stadtplan von 1909 als Kaserne bezeichnet. ''Meyers Großes Konversations-Lexikon'', Band 19. Leipzig 1909, 709 str. [http://images.zeno.org/Meyers-1905/I/big/190709a.jpg zeno.org]</ref>
| |||