Claude Lorrain: Porovnání verzí

Většinu svého života strávil v [[Itálie|Itálii]], kde došel uznání jako vynikající [[Krajinomalba|krajinář]] a jeho díla se prodávala za vysoké ceny. Lorrain nejvíce inovoval krajinomalbu, vytvořil mnoho kompozic krajiny se sluncem. Je považován za malíře [[Francie|francouzského]], narodil se ve francouzském vévodství Lorraine([[Lotrinsko]]). Většinu svého života prožil v Itálii, před koncem 19. století byl považován za malíře ''římské školy''. Jeho patroni byli také většinou Italové, ale po své smrti se stal velice populární u anglických sběratelů a [[Spojené království]] si uchovalo mnoho jeho děl.

Nejstarší biografie Clauda Lorraina pochází od [[Německo|německého]] uměleckého historika a barokního malíře [[Joachim von Sandrart|Joachima von Sandrart]] (1606 – 16881606–1688). Teutsche Academie, německá akademie umění architektury, sochařství a malířství se odvolává na komplexní slovník umění Joachima von Sandrarta z roku 1675. Další informace pocházejí od italského uměleckého historika [[Filippo Baldinucci|Filippa Baldinucciho]] (1624 -16971624–1697). Oba poznali Lorraina osobně, ovšem v rozmezí 50 let, na počátku jeho kariéry a krátce před jeho smrtí. Sandrart ho dobře poznal a nějakou dobu s ním žil, zatímco Baldinucci s ním pravděpodobně nebyl intimní a získal hodně z jeho informací od synovce Clauda, ​​který s malířem žil. Lorranův náhrobek udává jako rok narození rok 1600, ale současné zdroje ukazují na pozdější datum, tedy kolem let 1604 nebo 1605. Narodil se v malé vesnici Chamagne ve [[Vogézy|Vogézách]], v části vévodství Lorraine jako třetí z pěti synů Jean Gellée a Anne Padose.

Vidíme přístav s římským obloukem, s troskami jakéhosi opevnění mvše zarstlé trávou a keři. V popředí skupinu postav, o kterých nelze s jistotu říci, zda balíky z loďi právě vykládají či nakládají, druhou skupinku bavící se pod římským obloukem. Všechny postavy jsou pouhou stafáží pro Lorrainovu snovou krajinu. I přes staré, pravděpodobně antické stavby se ocitáme v jakémsi bezčasí, na Lorrainových obrazech krajin často není možno určit století či zemi. Celý výjev prosvěcuje ranní slunce, které proniká jemnými závoji lehkého oparu. V jeho světle se mlžně rozplývá obzor se vzdálenými plachetnicemi, hornatými krajinami, městy a věžemi. Není to věrně zachycený svět, je to svět snění a fantazie. <ref name="bar" />

Claudeův výběr jak stylu, tak tématu vznikl z tradice severního manýrismu krajinomalby v Římě. [[Matthijs Bril]] přišel do Říma z [[Antverpy|Antverp]] kolem roku 1575 a brzy se k němu připojil jeho bratr [[Paul Bril.]]. Oba se specializovali na krajinu, zpočátku jako pozadí na velkých freskách, což je směr, kterým se Lorrain zřejmě také vydal o několik desítek let později. Matthijs zemřel ve věku 33 let, ale Paul zůstal aktivní v Římě i po příjezdu Lorraina, ​​i když žádné setkání mezi nimi nebylo zaznamenáno. [[Hans Rottenhammer]] a [[Adam Elsheimer]] byli další severští krajináři spojovaní s Brilem, který opustil Řím již dávno předtím. Tito umělci představili žánr malého, kabinetního obrazu, často na mědi, kde postavy dominovaly krajině, která byla v popředí velmi často hustě zalesněna. Paul Bril začal malovat větší obrazy, kde velikost a rovnováha mezi prvky a typem zobrazeného prostředí byla blíže Lorrainově práci v budoucnosti. Lorrain svým osobitým stylem přispěl k rozvoji žánrového malířství a k oblibě zobrazovat obyčejné lidi jako postavy z Bible nebo z pohanské antiky. Tuto zálibu ve zpětném přenesení všedního dne do minulosti lze označit jako ''genre historié'' - stejně jako ''portrait historié'', styl oblíbený zejména v [[Nizozemsko|Nizozemí]].

{{Překlad|en|Claude Lorrain|809882005}}<references />