[[Soubor:Frankish Empire 481 to 814-en.svg|vpravo|náhled|Měnící se tvář říše mezi lety [[481]] až [[814]]]]
Karel se i po císařské korunovaci snažil být především vládcem Franků. Rozlehlou říši rozdělil jako kdysi merovejciMerovejci na [[hrabství]], která spravovala [[Hrabě|hrabata]], vybíraná panovníkem. V pohraničí byly místo hrabství zřizovány [[Marka (území)|marky]] v čele s [[Markrabě|markrabími]]. Marky byly obsazovány vojáky, kteří měli za úkol bránit říši před útoky zvenčí. Středisky správy byly falce, královské dvorce s palácem, rozmístěné v různých částech země. K nim příslušely statky. Kontrolu nad celým územím prováděl král, který se svojí družinou objížděl zemi. Říše neměla hlavní město, v němž by trvale sídlil. Při tehdejší malé úrodnosti totiž početný královský dvůr rychle spotřeboval zásoby potravin i pícnin z širokého okolí. Panovník byl proto nucen cestovat po statcích, na nichž mu poddaní vždy přichystali dostatek obživy a čerstvé koně pro něho osobně i jeho družinu. Karel ovšem nejraději pobýval v [[Cáchy|Cáchách]], kde si nechal postavit výstavný císařský palác. Z rozlehlého objektu se jako jediná dochovala pouze osmiboká kaple (''Oktogon''), před níž byl císař pohřben. Nese výrazné znaky byzantského slohu.
